Padesát tisíc dolarů. Sto tisíc dolarů. Fanoušci bitcoinu předvídají v letošním roce ceny na hodnotách, které byly ještě nedávno obtížně představitelné. Zatímco v jiných letech to bylo jen pouhé přání, rok 2020 je výjimečný událostí, která nastala zatím pouze dvakrát. Halvingem, tedy půlením. Hlavní důvody k optimismu jsou dva.

Půlení odměn těžařům je jeden ze základních mechanismů bitcoinu, který má zajistit, aby síť fungovala a postupně směřovala k omezenému množství celkových 21 milionů digitálních mincí. Halving je často chybně chápán jako snížení nabídky bitcoinů, přičemž ve skutečnosti je to snížení růstu nabídky.

Místo 1800 BTC bude každý den vytvořeno jen 900, což představuje zhruba roční zvyšování nabídky o 1,8 procenta. Jen pro srovnání, u amerického dolaru se podařilo zvýšit peněžní zásobu o méně než dvě procenta pouze v letech 1993 a 1994. V České republice se to nestalo ani jednou, nejméně peněžní zásoba rostla v roce 2010 o 3,3 procenta a v průměru ročně roste o necelých osm procent.

Poučení z krizového vývoje

Nabídka bitcoinů tedy roste, ale pomaleji. Na burzách se ale může nabídka kvůli halvingu snižovat, což by mohlo cenu tlačit vzhůru. Prvním důvodem k optimismu je totiž chování těžařů. Těžaři, kteří potřebují platit elektřinu, tyto nové bitcoiny z velké části nabízejí na burzách a nyní jich tam bude méně. Jakkoliv celková nabídka roste, nabídka na burzách, kde se tvoří cena, klesá, což při stejné poptávce bude tlačit cenu nahoru. Ale jen krátkodobě, protože na burzu se nakonec může dostat prakticky jakýkoliv bitcoin, takže dlouhodobě se projeví spíše efekt rostoucí celkové nabídky, a tedy z nabídkové strany tlak na nižší cenu.

Je to ale efekt, který je dlouho dobře známý a z velké části může být už propsaný v ceně. Mnohem důležitější jsou možné dopady na poptávku. A i tam má halving potenciál zahýbat s trhem. Už jen tím, že se o bitcoinu díky halvingu více píše. Ostatně právě čtete tyto řádky.

Objevila se celá řada dalších teorií, proč by měl halving mít pozitivní vliv na cenu. Už jen třeba kvůli tomu, že cena rostla kolem obou předchozích halvingů z let 2012 a 2016. Dva ze tří největších růstů zažil bitcoin vždy rok po halvingu, tedy v letech 2013 a 2017.

Bude to i nyní v roce 2021? Nebo rychleji? Argument historií ale neobstojí. Pro růst ceny aktiva s omezenou nabídkou je potřeba rostoucí poptávky. Cena bitcoinu poroste, pouze pokud bude použitelnější, levnější, rychlejší a uživatelsky přívětivější. Dočasně a mírně může ale poptávku podpořit i halving.

Kvantitativní utužování

U bitcoinu je pravděpodobné, že o něm stále řada lidí neslyšela, že se o něj veřejnost více nezajímala. Halving může být tím malým pošťouchnutím, které k tomu povede. Když k tomu započítáme ještě současnou krizovou situaci, během níž se vlády a zejména centrální banky uchýlily k řadě nekonvenčních politik, které by nás ještě před pár lety ani nenapadly, je možné, že budou lidé hledat alternativy.

Nebylo by to poprvé, koneckonců bitcoin vznikl právě na vrcholu poslední finanční krize před dvanácti lety. A zájem vzbudil právě jako alternativa k systému, který se utápěl v problémech. Lidé se vraceli ke zlatým alternativám, chtěli reformovat celý systém centrálního bankovnictví, zakázat bankám vytvářet peníze z ničeho, posílit pravomoci centrálních bank nebo se uchýlit k lokálním měnám. Někteří sáhli po bitcoinu. Ten stále není ani zdaleka plnohodnotnou náhradou současných peněz. Ale mezi alternativami vyniká tím, že je vzácný, ale zároveň digitální.

To je nakonec mnohem důležitější než spekulování o ceně. Jistě, cena je důležitý signál, ale v konečném důsledku hledáme lepší peníze, které budou méně deformovat všechny ostatní cenové signály. A zatímco budou centrální banky hledat způsoby, jak se dostat z krize za krizí rychlejším růstem peněžní zásoby, bude vedle toho existovat svět, kde se bude halving za halvingem míra růstu peněžní zásoby snižovat. Vedle světa nahodilého kvantitativního uvolňování leží svět předem naplánovaného kvantitativního utužování.