Do operace Rising Lion se zapojily i původně americké stíhačky F-35, které Izrael vlastní (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Nálet do ekonomiky
Boží pěst. Izraelské útoky na íránský jaderný program přinášejí Teheránu miliardové škody
Izraelská strategie „stínové války“ s Íránem má výrazné ekonomické dopady. Jen výbuchy v jaderném zařízení Natanz a nálety na komplex Parchín mohly podle expertů způsobit škody za stovky milionů dolarů.
tmn
Opakované izraelské útoky na íránský jaderný program a přidruženou infrastrukturu během posledních patnácti let způsobily Íránu ztráty v řádu stovek milionů až jednotek miliard dolarů.
Akce kombinující kybernetické útoky, sabotáže i přímé vojenské údery vedly nejen k poškození zařízení a zpomalení jaderného vývoje, ale také k destabilizaci hospodářství země, ztrátě důvěry investorů a nutnosti přesouvat veřejné výdaje směrem k vojenské a obranné infrastruktuře.
Prvním zásadním zásahem v moderní éře byl virus Stuxnet, který v roce 2010 infikoval zařízení v jaderném komplexu Natanz. Škodlivý kód, údajně vytvořený Spojenými státy a Izraelem, způsobil poškození stovek centrifug.
Odhady ztrát se pohybují ve vyšších desítkách milionů dolarů, včetně nákladů na výměnu zařízení, zpoždění jaderného programu a zavádění dodatečných bezpečnostních opatření.
Na útok Stuxnetu navázala v roce 2021 další sabotáž ve stejném zařízení. Výbuch v podzemní části komplexu způsobil rozsáhlé škody na moderních centrifugách IR-1 a IR-6. Přestože Írán detailní dopady nezveřejnil, analytici hovoří o škodáchve stovkách milionů dolarů a ztrátě několika let technologického vývoje.
V roce 2024 se cílem izraelských úderů stal mimo jiné vojenský komplex Parchín. Satelitní snímky potvrdily rozsáhlé poškození objektů, podle expertů šlo o klíčovou výzkumnou lokalitu.
Ačkoli nešlo o přímý útok na energetickou či zásadní dopravní infrastrukturu, íránský rozpočet operace značně zatížila kvůli ztrátám drahocenných technologií a nutnosti přesměrovat výdaje na obranu.
V říjnu 2024 následovaly letecké údery na dvacet strategických cílů, které sice opět vynechaly jadernou infrastrukturu, ale přesto způsobily materiální škody a přinutily Teherán investovat do protivzdušné obrany. Zhoršené bezpečnostní prostředí zároveň odradilo zahraniční investory a posílilo tlak na vnitřní zdroje financování.
Operace Rising Lion
Nejnovější známý incident – izraelská operace Rising Lion z června 2025 – znamenal masivní útok na íránskou vojenskou a velitelskou infrastrukturu. Geopolitickým důsledkem útoku byl skokový růst cen ropy i zlata.
Vyšší cena ropy zároveň zvyšuje provozní náklady domácí ekonomiky, což v zemi s inflací kolem 40 procent není zanedbatelné. Dlouhodobě přínos příjmů z vývozu ropy nemůže vyrovnat škody z vojenské destrukce, sankcí a investičního útlumu.
Podle expertů citovaných agenturou Reuters i specializovanými think-tanky zaměřenými na bezpečnostní politiku Izraele a Íránu jsou neviditelné ekonomické škody často vyšší než ty přímé.
Jde například o náklady na vývoj nových bezpečnostních protokolů, posílení kybernetické obrany, přerušení výzkumu či únik know-how.
Připočteme-li k tomu ztráty z přesměrování rozpočtových výdajů ze školství, zdravotnictví či infrastruktury do obranného sektoru, lze předpokládat, že skutečné náklady přesahují miliardové částky.
Íránský jaderný program se stal reálným ekonomickým bojištěm. Izraelské útoky jsou sice často prezentovány jako preventivní bezpečnostní opatření, jejich dopad ale zásadně formuje podobu íránského hospodářství.
Zpomalení vývoje, ztráta důvěry investorů a rostoucí náklady na obranu znásobují problémy, kterým Írán již nyní čelí kvůli západním sankcím a vnitřním ekonomickým tlakům.
