Problém je, že Irák své obrovské zásoby zemního plynu bez užitku pálí
Essam al-Sudani / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Suroviny nejsou všechno. Irák má ropy habaděj, přesto se topí v energetické krizi. Proč?
Irák je druhým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC a disponuje pátými největšími zásobami na světě. Přesto se pravidelně ocitá bez energie – při teplotách přes 50 stupňů Celsia kolabuje národní přenosová soustava a zemi paralyzují blackouty.
Irák je bohatá země s chudými lidmi. Má obrovské zásoby ropy, jejíž vývoz tvoří kolem 90 procent příjmů státního rozpočtu. Proud tu však vypadává často, někdy na celé hodiny, a domácnosti i podniky jsou závislé na hlučných dieselových generátorech.
Energetická infrastruktura totiž patří k nejzanedbanějším v regionu. Příčiny sahají do roku 2003, kdy americká invaze svrhla režim Saddáma Husajna. Dvě dekády politické nestability a všudypřítomná korupce způsobily, že miliardy dolarů určené na obnovu sítě skončily v kapsách úředníků či v nedokončených projektech.
Dodnes má Irák, země s 46 miliony obyvatel, instalovanou kapacitu necelých 28 GW, zatímco skutečná poptávka šplhá až k 48 GW, píše web OilPrice.
Aby zvládl alespoň část spotřeby, dováží Irák téměř polovinu svého plynu z Íránu. Jenže dodávky jsou nestabilní – ovlivněné jak americkými sankcemi, tak špatným stavem íránské energetiky a politickým napětím mezi oběma zeměmi.
Situaci letos zkomplikoval i Washington: administrativa Donalda Trumpa zrušila výjimku, která Bagdádu umožňovala nakupovat od Teheránu i elektřinu. Ta sice tvořila jen tři procenta spotřeby, ale ukazuje to na rostoucí tlak USA, aby se Irák zbavil závislosti na íránských energetických zdrojích.
Paradoxní je, Irák plyn má – jako vedlejší produkt těžby ropy. Kvůli chybějícímu know-how a technologiím pro jeho zachycování a zpracování jej však bez užitku spaluje přímo na ropných polích.
Země denně přichází o desetitisíce kubíků plynu, které by mohly pohánět elektrárny. V roce 2023 takto spálila 18 miliard metrů krychlových plynu, zatímco deset miliard jich dovezla. Tento přístup ničí životní prostředí a připravuje stát o vlastní zdroj energie.
Nové projekty ale slibují změnu. Francouzský gigant TotalEnergies spustil program za 27 miliard dolarů, který má odpadní plyn zachycovat a využívat pro výrobu elektřiny. Součástí je i výstavba solárního parku o výkonu přes 1 GW. Německý Siemens Energy zase plánuje do budoucna přidat až 14 GW plynových kapacit.
Otázkou je, zda Irák dokáže příležitost využít. Energetická soběstačnost by oslabila íránský vliv a posílila centrální vládu, jak upozorňují analytici ve Washingtonu.
Ale realizace těchto plánů vyžaduje politickou stabilitu a efektivní řízení – něco, co Bagdádu dlouhodobě chybí. Zároveň bude nutné modernizovat přenosovou síť a investovat i do obnovitelných zdrojů.
