Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci dle předběžných údajů klesl z červnové úrovně 2,9 % na 2,7 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Inflace v červenci zpomalila na 2,7 %, v souladu s odhady trhu
Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci dle předběžných údajů klesl z červnové úrovně 2,9 % na 2,7 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
Radomír Jáč
Zmírnění meziroční inflace bylo v červenci taženo jak cenami potravin, alkoholu a tabáku, tak položkami spadajícími do jádrové inflace včetně cen služeb.
V opačném směru, tedy k nárůstu meziroční inflace, působil ze statistického pohledu vývoj cen energií pro domácnosti a pohonných hmot, kde došlo ke zmírnění meziročního poklesu cen.
Předběžná data o červencové inflaci jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky s tím, jak hlásí zmírnění cenových tlaků v ekonomice včetně cen ve službách, přesto ale sdílíme názor, že bankovní rada na svém zasedání tento čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny již druhé zasedání v řadě, repo sazbu na úrovni 3,50 %.
Meziroční inflace v červenci klesla z 2,9 % na úroveň 2,7 %: v souladu s očekáváním finančního trhu. Meziroční inflace se tak i nadále drží v pásmu inflačního cíle ČNB, tedy v rozmezí mezi 1 % a 3 %. ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem května čekala průměrnou meziroční inflaci za celé letošní 3. čtvrtletí na úrovni 2,5 % poté, co ve 2. čtvrtletí průměr činil 2,4 %.
Náš aktuální odhad pro průměrnou meziroční inflaci za celé 3. čtvrtletí činí 2,6 %.
Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že pokles celkové inflace byl tažen cenami potravin, alkoholu a tabáku, a cenami spadajícími do jádrové inflace včetně cen služeb. Zmírnil se meziroční pokles cen v oddíle energií a pohonných hmot.
V případě služeb se meziroční růst v červenci zmírnil z 5,0 % na 4,8 %, což by z pohledu ČNB měla být vítaná zpráva, jakkoliv tempo růstu cen ve službách stále zůstává vysoké. Zmírnil se také meziroční růst cen zboží, z 1,6 % na 1,4 %.
Meziroční jádrová inflace, která v červnu činila 3,0 %, tak v červenci velmi pravděpodobně klesla.
Detailní statistika inflace za letošní červenec bude zveřejněna tento pátek (8. srpna) a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.
Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku loňského roku drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %. V letošním 2. pololetí by pak meziroční inflace mohla v průměru držet mírně nad úrovní 2,5 %.
Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit 2,5 % či 2,6 %, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %. Ve prospěch zklidnění inflace v letošním 2. pololetí hovoří jak vývoj kurzu koruny, tak vývoj cen některých komodit na světových trzích.
Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém nadcházejícím měnovém zasedání, jež proběhne tento čtvrtek, ponechá své úroky opět beze změny poté, co je podržela stabilní již na zasedání koncem června.
Naposledy ČNB snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %.
Náš hlavní scénář pro vývoj domácí měnové politiky stále počítá s tím, že ČNB sníží úroky o čtvrt procentního bodu ještě jednou, a to v letošním závěrečném čtvrtletí (nejspíše v listopadu), a že se repo sazba následně ustálí na úrovni 3,25 %.
Snížení úroků z jejich stávajících úrovní ale není zdaleka jistá věc, a naopak nelze vyloučit možnost, že úroky v proběhlém cyklu uvolňování měnové politiky již dosáhly svého minima, a že se repo sazba na stávající úrovni 3,50 % po delší dobu stabilizuje.
To, zda ČNB své úroky ze stávajících úrovní ještě sníží, bude záviset jednak na číslech o tuzemské inflaci – zejména na vývoji cen ve službách, na vývoji mezd a dále také na krocích Evropské centrální banky a na vývoji kurzu koruny.
Vývoj kurzu koruny vůči euru bude s kroky ECB úzce provázán: případný pokles úroků v eurozóně by mohl dát české měně impuls k dalšímu posílení a silnější měnový kurz by coby protiinflační faktor mohl v rámci bankovní rady ČNB před koncem roku podpořit nalezení většiny hlasů pro ještě jedno – zřejmě finální – snížení úrokových sazeb z jejich stávající úrovně.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
