Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro pro Českou republiku
eToro / MidJourney / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Co čeká sazby v Česku, USA, Evropě, Británii nebo Japonsku v roce 2026?
Čeká nás týden plný důležitých makroekonomických dat a klíčových zasedání hned čtyř centrálních bank, včetně České národní banky. Zatímco americký Fed minulý týden opět snížil úrokové sazby, zbytek světa se vydává zcela odlišným směrem. Co si z toho mohou odnést investoři? Data průzkumu Retail Investor Beat společnosti eToro ukazují, že čeští investoři toto téma bedlivě sledují.
Jakub Rochlitz
Zatímco evropské ekonomiky vykazují známky stabilizace, USA se nadále snaží zkrotit zvýšenou míru inflace. Přestože Fed minulý týden snížil sazby na 3,5–3,75 %, předseda Powell prezentoval tento krok jako opatrnou reakci na ekonomická data, nikoli jako začátek agresivního uvolňování měnové politiky. Jednota uvnitř banky se navíc rozpadá. Poprvé od roku 2019 hlasovali hned tři členové jinak než většina. Jeden požadoval rychlejší snižování sazeb, dva naopak tempo pomalejší.
Úroková sazba České národní banky se nyní nachází na 3,5 %. Trh momentálně očekává, že na této úrovni setrvá po většinu roku 2026. Samotná ČNB předpokládá, že sazby zůstanou přibližně na současné úrovni i v příštím roce, přičemž některé analýzy počítají s možným růstem k 3,75 % do konce příštího roku, pokud budou inflační tlaky ve službách přetrvávat. Čeští drobní investoři naopak očekávají pokles úrokových sazeb. Podle průzkumu eToro Retail Investor Beat až 35 % investorů považuje tento scénář za pravděpodobný v příštím roce, což je mnohem více než těch, kteří se domnívají, že sazby porostou (23 %).
Klesající úrokové sazby zvýhodňují akciové investory, jelikož snižují výnosy spořících produktů, dluhopisů a fondů peněžního trhu. Navíc také stimulují ekonomický růst, kromě jiného i díky lepší dostupnosti financování pro firmy. To by mohl být jeden z klíčových faktorů pro růst trhu v roce 2026. Na to reagují čeští investoři. Data průzkumu eToro ukazují, že až 27 % českých drobných investorů plánuje své investice v reakci na nižší sazby zvyšovat.
Britská centrální banka pravděpodobně po několikaměsíční pauze přistoupí ke snížení sazeb na 3,75 % se snahou nalézt rovnováhu mezi stále zvýšenou inflací a napjatým trhem práce. Inflace v Británii dosahuje 3,6 %, tedy výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Trh však očekává, že by Bank of England měla v budoucím roce sazby snižovat pouze jednou.
Evropská centrální banka drží sazby již od léta na 2 % a neočekává, že by v dohledné době musela měnovou politiku měnit. Trh v tuto chvíli přisuzuje vyšší pravděpodobnost tomu, že bude ECB v roce 2026 sazby zvyšovat, než, že je sníží. Obavy z dopadů Trumpovy celní politiky se nenaplnily a kombinace silných ekonomických dat a náznaku opětovného růstu cen, zejména ve službách, výrazně omezuje prostor pro další snižování sazeb.
Japonská centrální banka naopak zřejmě sáhne ke zvýšení sazeb z 0,5 % na 0,75 %. Silná podnikatelská důvěra, inflace nad cílem a stabilní očekávání růstu mezd podporují zvýšení sazeb. Reálné (o inflaci očištěné) sazby však zůstávají hluboce záporné.
Po snižování sazeb v letošním roce by trhy v tom následujícím mohly začít výrazněji pociťovat efekt uvolněnější měnové politiky. Stabilní evropské ekonomiky v kombinaci s prostorem k dalšímu snižování sazeb v USA vytváří dobré podmínky pro růst. Bude ale nadále klíčové sledovat přicházející makroekonomická data a změny ve světové obchodní politice.
Co může po volbách rozhýbat korunu: skandály, nejistota i sazby ČNB
Autor je investiční investiční analytik společnosti eToro pro Českou republiku
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
