Matěj Novák, CEO platební společnosti EasyChange
koláž Hrot24 / Shutterstock.com / EasyChange / archiv Matěje Nováka
Voliči vs. centrální banka
Co může po volbách rozhýbat korunu: skandály, nejistota i sazby ČNB
Parlamentní volby obvykle přitahují zvýšenou pozornost finančních trhů ke směnnému kurzu domácí měny. Samy o sobě sice kurz koruny dlouhodobě nemění, pro investory však představují okamžik zvýšené nejistoty. Pokud by povolební vyjednávání přivedlo k moci vládu s extremistickými či fiskálně nezodpovědnými prvky, česká měna by pravděpodobně citelně oslabila.
Matěj Novák
Hned ze začátku je však nutné zdůraznit, že domácí politika zdaleka není jediným hlavním faktorem kurzu. Efekt konkrétní vládní sestavy bývá často překryt jinými vlivy, jako jsou stav ekonomiky, globální události či kroky centrální banky.
Česká koruna je měnou malé otevřené ekonomiky a její pohyb mnohdy více ovlivňují vnější faktory než aktuální složení vlády. Lze proto očekávat spíše jednorázovou reakci bezprostředně po volbách a následně návrat ke směrování podle ekonomických fundamentů.
Pro rozpoznání bezprostředního povolebního sentimentu investorů se vyplatí sledovat několik rychle reagujících ukazatelů. Již během prvního obchodního dne po volbách naznačí samotný kurz koruny, zda převládl optimismus, nebo naopak obavy.
Vedle toho dávají cenné signály vývoj na pražské burze a pohyb výnosů českých státních dluhopisů. Prudký propad cen akcií či naopak skokový růst dluhopisových výnosů by signalizovaly, že investoři hodnotí výsledky voleb negativně. Takový vývoj by šel ruku v ruce s tlakem na oslabení koruny.
Rozhodnutí České národní banky jsou pro kurz koruny zásadní, mnohdy významnější než samotné politické dění. ČNB je nezávislá instituce s primárním cílem udržet cenovou stabilitu a její kroky, zejména nastavování úrokových sazeb či případné devizové intervence, mají na kurz měny přímý dopad.
I v obdobích politické nejistoty proto investoři upírají pozornost k centrální bance a spekulují, zda svými rozhodnutími případné výkyvy koruny nezmírní. Pokud by například povolební vyjednávání o vládě bylo zdlouhavé a hrozil odliv kapitálu, mohla by ČNB situaci stabilizovat využitím svých nástrojů.
Výše úrokových sazeb zde hraje velkou roli, neboť vyšší sazby zpravidla zvyšují atraktivitu koruny pro investory a vedou k posílení měny. Právě očekávání dalšího zvyšování sazeb ČNB v závěru roku 2017 tehdy podpořilo korunu navzdory politické nejistotě.
Co může zahýbat korunou?
Téma přijetí společné evropské měny je pro finanční trhy významné spíše z dlouhodobého hlediska. Pokud by po volbách vznikla vláda, která by prosazovala zahájení příprav na vstup do eurozóny, mohlo by to krátkodobě vést až k posílení koruny.
V současnosti je však podobný scénář velmi nepravděpodobný, neboť převážná většina české politické scény zavedení eura odmítá. Navíc české firmy už dnes mohou využívat některé výhody společné měny i bez jejího formálního přijetí.
Od roku 2024 legislativa umožňuje vést účetnictví a odvádět daně v cizích měnách, včetně eur. De facto tak aktuálně neexistuje pádný důvod, proč by Česko muselo v blízké budoucnosti o členství v eurozóně usilovat.
Výrazný politický skandál nebo vyhrocený povolební konflikt může důvěrou trhů také výrazně otřást, obzvlášť pokud vyvolá dojem, že se v zemi zhoršuje politická stabilita nebo právní prostředí. V takové situaci investoři často volí obezřetný přístup, kdy stahují kapitál z rizikovějších aktiv a přesouvají ho do tzv. bezpečných přístavů. Koruna by v důsledku toho mohla rychle oslabit, podobně jako k tomu dochází u jiných měn při politických otřesech.
Neplatí přitom, že impulzem musí být nutně jen domácí události. V květnu 2017 například propukla ve Spojených státech aféra tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa kvůli údajnému ovlivňování vyšetřování FBI a vzniklý chaos na americké scéně vedl ke globálnímu výprodeji rizikových aktiv.
Tehdy koruna během jediného dopoledne ztratila vůči euru zhruba jedno procento své hodnoty, ačkoli šlo o politický otřes na druhé straně světa. Ukázalo se tím, že trhy reagují velice citlivě na nejistotu bez ohledu na to, odkud přichází.
Na domácí scéně by podobný efekt mohl nastat například tehdy, pokud by volby vyústily v pat a dlouho se nedařilo sestavit funkční vládu, nebo kdyby novou vládu brzy ochromil závažný korupční skandál.
Taková situace by vyvolala obavy, že se zpomalí potřebné ekonomické reformy, zhorší se správa veřejných financí nebo že zemi hrozí politická nestabilita v podobě předčasných voleb. Výsledný otřes důvěry investorů by nepochybně vedl k tlaku na oslabení koruny. Tyto efekty mívají naštěstí převážně dočasný charakter.
Za jak dlouho se kurz promítne do cen?
Kurzy měn mohou během volební nejistoty kolísat. Běžné spotřebitele i firmy proto zajímá, jak rychle a jak silně takové pohyby zasáhnou jejich peněženky. Obecně platí, že změny kurzu koruny se do cen zboží a služeb promítají s určitým zpožděním a s různou intenzitou podle typu produktu. Nejrychleji reagují ceny komodit obchodovaných na světových trzích.
Typickým příkladem jsou pohonné hmoty. Oslabení koruny vůči americkému dolaru se v řádu dnů projeví zdražením benzínu a nafty, neboť ropa je obchodována v dolarech. Ostatní dovážené zboží, jako je elektronika, oděvy či potraviny, reaguje se zpožděním spíše několika týdnů až měsíců.
Důvodem je, že importéři nejprve vyprodají skladové zásoby nakoupené za dřívější kurzy a využívají také měnové zajištění. Teprve pokud nový kurz přetrvá delší dobu, promítne se postupně do ceníků pro konečné spotřebitele.
Autor je CEO platební společnosti EasyChange
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
