Češi zůstávají věrní spořicím účtům. Nejde o výnos, ale o psychologii bezpečí
Shutterstock.com/se souhlasem myTimi
Hrotagon
Češi zůstávají věrní spořicím účtům. Nejde o výnos, ale o psychologii bezpečí
Přestože základní úrokové sazby v posledních měsících klesají, některé banky na to reagují opačně, zvyšují úročení spořicích produktů a to mnohdy nad úroveň repo sazby ČNB. Zájem klientů o spoření zůstává vysoký a objemy vkladů dál rostou. Výměnou za vyšší zhodnocení ale banky zpřísňují podmínky. Zatímco dříve stačilo pár plateb kartou měsíčně, dnes jde o komplexní věrnostní model. Kam až by musely sazby klesnout, aby Češi své úspory začali investovat? A proč bankám tento přístup dává smysl?
Jan Skovajsa
To, že jsou Češi i přes postupný pokles úrokových sazeb stále věrní spořicím účtům a termínovaným vkladům, není překvapivé. Jednak sazby zůstávají nadprůměrné a stále umožňují částečně porazit inflaci.
Zásadní je ale i konzervativní nastavení většiny českých domácností. Spořicí účet vnímají jako bezpečný přístav, kde se peníze neznehodnocují a nejsou vystaveny žádnému riziku. U starší generace je tento přístup navíc hluboce zakořeněný.
Dalším faktorem je, že lidé jednoduše mají víc peněz. V posledních letech došlo ke zvýšení platů i větší dostupnosti kapitálu díky měnovému uvolnění.
Část těchto peněz si lidé ukládají stranou a dělají to způsobem, kterému rozumí. Pokud bychom chtěli opravdu analyzovat růst objemu vkladů, museli bychom tento efekt očistit. Jinak může být závěr zavádějící.
Ani výrazný pokles sazeb by ale podle mě nezpůsobil masivní odliv prostředků ze spořicích účtů. Většina lidí si ponechává na účtech pět až dvacet procent své hotovosti pro horší časy a budou to tak dělat bez ohledu na to, jestli bude úrok čtyři procenta, jedno procento, nebo nula.
Pokud by banky přestaly úroky nabízet úplně, lidé tam peníze pravděpodobně nechají dál, jen už ne na spořicích produktech.
Z pohledu bank dává zpřísňování podmínek smysl. Chtějí se stát pro klienta primární bankou, nejen místem, kam si uloží peníze na úrok. Podmínky jako minimální příjem na účet, aktivní využívání karty nebo pravidelné platby jsou způsobem, jak zvýšit loajalitu a zároveň snížit náklady na pasivní klienty.
Problém ale je, že marketing často komunikuje pouze maximální sazbu a klient si často nevšimne, že k jejímu dosažení vede celá sada požadavků. Výsledkem může být zklamání a výnos, který je ve výsledku jen zlomkem slibované hodnoty.
Celý systém je tak čím dál víc postavený na schopnosti klienta se v podmínkách orientovat. Kdo to zvládne, získá vyšší úrok. Kdo ne, spokojí se s jistotou, že jeho peníze aspoň „někde leží“ a výnos už tolik neřeší.
Autor je zakladatelem, CEO a zároveň jedním z investorů myTimi
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
