Pokud by pohonné hmoty zdražily o pět korun na litr, promítlo by se to do inflace nárůstem o 0,7 procentního bodu, spočítal Kryštof Míšek
Argos Capital / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Hrotagon
Čeká domácí ekonomiku kvůli emisním povolenkám významný cenový šok?
Systém emisních povolenek ETS2 se nedávno naplno dostal do české politické debaty, a to před klíčovými volbami. Od roku 2027 totiž začne pokrývat spalování paliv v sektoru domácností (vytápění), dopravy a malého průmyslu. Za nákup emisní povolenky bude zodpovědný distributor (např. dodavatel plynu nebo benzinu), nikoliv přímo domácnost. Možné významné zdražování těchto statků se tak stalo jádrem diskuse – často však poněkud opomíjeným aspektem zůstávají širší ekonomické dopady, zejména na inflaci.
Kryštof Míšek
Sotva se česká ekonomika začala plně zotavovat z dopadů pandemie a války na Ukrajině – což ostatně potvrzuje i nově zveřejněný index nákupních manažerů PMI (poprvé po třech letech nad 50 body) – hrozí další nabídkový šok.
Systém ETS2 je součástí klimatického balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990.
V základním scénáři se odhaduje, že uhlí může podražit až o 75 procent, zemní plyn o 24 procent a pohonné hmoty o 10–12 procent. Zásadní dopad to bude mít především na domácnosti v chladnějších oblastech, které stále spoléhají na tuhá paliva či plyn.
Cílem systému je motivovat k přechodu na nízkoemisní technologie – tedy výměnu starých kotlů za tepelná čerpadla, zateplení domů, elektromobilitu nebo sdílenou dopravu.
Na burze ICE, která jako první zahájila obchodování s povolenkami ETS2, se cena emisní povolenky vyšplhala až na 81 eur a aktuálně se pohybuje okolo 70 eur. To může v přepočtu znamenat zdražení benzinu až o pět korun na litr.
Pokud by v české ekonomice došlo k trvalému zdražení pohonných hmot o dvě až pět korun za litr, mělo by to měřitelný dopad na inflaci.
Pohonné hmoty tvoří přibližně dvě až tři procenta spotřebitelského koše. Při zdražení o dvě koruny na litr by meziroční inflace mohla vzrůst o 0,2 až 0,3 procentního bodu; při nárůstu o pět korun by šlo až o 0,7 procentního bodu.
Vedle přímého dopadu na rozpočet domácností je zde i sekundární efekt – vyšší ceny pohonných hmot totiž prodraží dopravu, logistiku, zemědělství i maloobchod. Následné zvýšení nákladů se pak řetězově promítne do cen potravin, průmyslového zboží i služeb.
Co se týče cenového stropu, který politici slibují, nejsem příliš optimistický. Cenové stropy totiž zpravidla vedou spíše k nedostatku a vyšší reálné ceně než ke stabilizaci trhu. Nejsou tedy – z ekonomického pohledu – dobrým nástrojem.
Další vláda i Česká národní banka proto musí počítat s mohutným šokem, který může v dalších letech výrazně ovlivnit domácí hospodářství.
Autor je hlavní ekonom Argos Capital
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz