Letošní útlum na hypotečním trhu čekal každý Dohnat loňská impozantní čísla, kdy hypoteční banky poskytly nové úvěry na bydlení téměř za 380 miliard korun, by bylo obtížné i v dobrých časech. Leden obavy potvrdil, zatím ale situace stále připomíná klid před bouří.

Prudké zdražování hypoték, u nichž se průměrná sazba v prvním měsíci roku zvedla na 3,5 procenta, se podepsalo na poklesu trhu zhruba o třetinu – a to jak v objemu, tak počtu hypoték. Celkem jich banky klientům odkleply přes sedm tisíc a vydaly na ně necelých 23 miliard korun. Oproti předcovidovým letům je to nicméně pořád dobrý výsledek.

Hypoteční makléři ale upozorňují, že v dalším průběhu roku bude podstatně hůř: ceny úvěrů na bydlení stále ještě naplno neodrážejí utáhnutou měnovou politiku ČNB. Ta na únorovém zasedání zvedla základní sazbu už na 4,5 procenta.

Zatímco ještě přednedávnem odhady opatrně hovořily o prolomení pětiprocentní hranice, nyní se pesimismus prohlubuje. Úroky by se letos mohly dostat mnohem výše, podle některých odhadů až nad sedm procent. Například statistiky Fincentrum Hypoindexu sestavované od roku 2005 tak drahé půjčky na bydlení nepamatují – maxima dosáhly sazby v polovině roku 2008, kdy atakovaly šestiprocentní hranici.

Pro zájemce o bydlení bude takové zdražení neufinancovatelné, pro klienty s končící fixací může být dokonce likvidační. Český hypoteční trh se sazbami vrací zpět do devadesátek. Je tu však jeden podstatný rozdíl – ceny nemovitostí od té doby vzrostly o stovky procent, a nový byt na úvěr se tak stává pro střední třídu nedosažitelným luxusem.