Zrezivělý vrak lodi ležící na dně vyschlého Aralského jezera u města Mujnak, někdejší rybářské metropole v Uzbekistánu

Zrezivělý vrak lodi ležící na dně vyschlého Aralského jezera u města Mujnak, někdejší rybářské metropole v Uzbekistánu

Shutterstock.com

Nebezpečné vysychání

Budeme mít co jíst? Střední Asie bojuje s vodní krizí, hrozí jí kolaps zemědělství i rybolovu

Sucha, povodně a vysychající Kaspické moře. Země Střední Asie stojí před stále vážnější vodní krizí a letos v srpnu oznámily ambiciózní plány, jak jí čelit. Uzbekistán modernizuje zavlažovací sítě, Kazachstán investuje do výzkumu i protipovodňových opatření a Turkmenistán prosazuje regionální summit.

Tomáš Tománek

Vlády Uzbekistánu, Kazachstánu a Turkmenistánu představily nové plány, jak čelit vodní krizi, která ohrožuje zemědělství, energetiku i stabilitu regionu. Nejambicióznější kroky oznámil Uzbekistán. Během tří let chce modernizovat více než 2 500 kilometrů zavlažovacích kanálů a obnovit 1,4 milionu hektarů půdy.

Na 300 tisících hektarech zavede kapkovou závlahu a celou síť osadí digitálními systémy, které budou řídit tok vody. Čerpací stanice mají přejít na obnovitelné zdroje energie, píše ekonomický portál Oilprice.com.

Podle odhadů by program mohl přinést úsporu až 14 miliard kubíků vody do roku 2028 a zároveň snížit zasolení půdy, což by umožnilo znovu využít téměř půl milionu hektarů zemědělské půdy.

Prezident Šavkat Mirzijojev navíc oznámil vznik školicího centra pro odborníky a celonárodní kampaň, která má obyvatelstvo motivovat k šetrnějšímu nakládání s vodou.

V Kazachstánu se pozornost soustředí na dvě hrozby – vysychající Kaspické moře a letošní suché léto. Vláda vyčlenila 305 milionů tenge (zhruba 12 milionů korun) na posílení výzkumného institutu, který zkoumá úbytek hladiny Kaspiku.

Za posledních dvacet let se snížila o dva metry a některé prognózy předpovídají, že do konce století může zmizet čtvrtina jeho plochy.

Institut má získat lepší podmínky pro sledování rybích populací a pátrání po příčinách hromadného úhynu kaspických tuleňů. Kazachstán se zároveň potýká s akutním nedostatkem vody – řeka Syrdarja teče až o 40 procenta slaběji než obvykle, což ohrožuje úrodu v Turkestánu a Kyzylordě.

Uzbekistán a Kyrgyzstán proto přislíbily dodat 600 milionů kubíků vody, která by měla dorazit do konce srpna. Kazašské úřady navíc jednají s americkou firmou Dynamic Aviation o projektech protipovodňové ochrany, aby se neopakovala katastrofa z roku 2024, kdy záplavy poškodily tisíce domovů.

Do dění se zapojuje i Turkmenistán. Jeho ministr zahraničí Rašit Meredov představil návrh na svolání regionálního summitu, který by se věnoval výhradně ochraně Kaspického moře a koordinaci ekologických opatření. Podle agentury Trend hledá podporu u sousedních států a snaží se prosadit společný postup.

Na srpnovém zasedání Mezistátní komise pro vodní koordinaci (ICWC) upozornil kazašský vicepremiér Kanat Bozumbajev, že dostupné zdroje vody už nestačí rostoucím potřebám zemědělství.

Zároveň přiznal, že dosavadní spolupráce v rámci ICWC je neefektivní a vyžaduje zásadní změnu. „Tahle doba od nás vyžaduje dynamičtější kroky. Nestačí jen diskutovat, ale je nutné přijímat konkrétní opatření,“ uvedl.

Státy regionu se v srpnu sešly hned několikrát, aby hledaly způsoby, jak efektivněji hospodařit s vodou v povodí Amudarji a Syrdarji. Ačkoliv společné dohody v minulosti narážely na rozpory, tlak klimatických změn a akutní problémy nutí vlády hledat cestu k rychlejší a koordinovanější akci.