Harbour Energy škrtá další stovku míst. Daň z mimořádných zisků přitvrzuje
Shutterstock.com
Mastná daň za Windfall tax: těžaři z Harbour Energy škrtají další stovku míst
Když se řekne „neočekávaný zisk“, zní to skoro jako výhra v loterii. Ale pro ropné firmy operující v Severním moři to v posledních letech znamená spíš účet, který přistál na stole bez pozvání.
šéfredaktor
Harbour Energy, největší nezávislý producent ropy a plynu ve Velké Británii, právě oznámil, že kvůli prodlouženému zdanění z mimořádných zisků zruší dalších 100 pracovních míst. A není to poprvé, co takové rozhodnutí padlo. Od zavedení daně v roce 2022 firma už osekal britské řady o 600 lidí.
Zásah přichází po oznámení labouristické vlády, že tzv. Energy Profits Levy (EPL) zůstane v platnosti minimálně do března 2030. Tato daň, původně zavedená konzervativci jako reakce na prudký růst cen energií po ruské invazi na Ukrajinu, měla být dočasným řešením. Místo toho se stává dlouhodobou součástí fiskální krajiny – a investoři se tomu přizpůsobují.
„Struktura našich offshore operací musí odpovídat těmto realitám,“ uvedl Scott Barr, výkonný ředitel britské části Harbour Energy, v e-mailovém prohlášení. „Dokud EPL zůstane, britské offshore operace budou mít stále problém soutěžit o kapitál v rámci našeho globálního portfolia,“ dodal bez servítek.
Ztráta atraktivity, úpadek jistoty
Severomořské pole nejsou žádným ropným Eldorádem – těžba tam klesá a provozní náklady rostou. Firmy jako Harbour Energy přitom čelí kombinaci vnějších tlaků: geopolitika, transformace energetiky a k tomu daňová kláda. Když britská vláda loni zvýšila sazbu EPL na 38 %, efektivní daňová zátěž v odvětví se vyšplhala na 78 %. A to je pro investory těžko stravitelný koktejl.
Přestože Harbour Energy nedávno rozšířil své globální působení akvizicí neruských aktiv společnosti Wintershall Dea, Velká Británie ztrácí na investiční atraktivitě. Firma nyní operuje v devíti zemích – od Německa přes Norsko až po Mexiko či severní Afriku. A právě tam se podle všeho bude ubírat i větší část jejího kapitálu.
Když daně dusí vrty
Rozšíření daně z mimořádných zisků s sebou přináší i širší poselství: britský stát se nestydí zatlačit na těžký průmysl, když se mu to fiskálně hodí. Z pohledu veřejných financí jde o logický krok – ale z pohledu odvětví, které už tak bojuje s poklesem těžby a tlakem na dekarbonizaci, je to další rána do žeber.
Proti zdanění se postavily i další firmy působící v Severním moři, které poukazují na fakt, že stabilita daňového prostředí je klíčem k udržitelným investicím. Jenže pro politické vedení je stabilita fiskální – a snižování deficitu – momentálně větší prioritou.
