Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
Shutterstock.com / archiv Argos Capital, koláž Hrot24
Inflace v USA? Rozhodně není na ústupu
Čtvrtprocentní snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému otevírá otázku, zda americká ekonomika dokáže zvládnout fiskální deficity, vysoké ceny akcií a inflační tlaky bez destabilizace trhu práce.
Kryštof Míšek
Zářijové zasedání Federálního rezervního systému přineslo první snížení základní úrokové sazby v roce 2025, když Fed sáhl po čtvrtprocentním uvolnění a posunul pásmo sazeb na 4,00–4,25 procent. Šlo o krok, který trhy částečně očekávaly. Mohlo by se zdát, že inflace ustupuje a americká ekonomika si nižší úrokové sazby může dovolit – je tomu ale skutečně tak?
Zisky amerických obchodovaných společností byly v prvním i druhém čtvrtletí lepší, než se čekalo. Akciové trhy se přitom chlubí tak vysokými cenami, že ukazatel forward P/E dosahuje 25, což snadno připomíná rok 1999 – tedy vrchol internetové bubliny, po němž přišel obrat a znatelný pokles cen i valuací, zejména v IT sektoru. Ocenění akciových trhů rozhodně není nízké a zvyšuje ochotu domácností utrácet.
Deficity rozpočtu v USA jsou už delší dobu velkým tématem. I letos bude tamní ekonomika hospodařit s deficitem přes 6 procent HDP. Za fiskální rok 2024 dosáhly čisté úrokové výdaje 880 miliard USD, což byl rekord. Letos už překročily 1 bilion USD. Podle renomovaných ekonomických institucí budou tyto výdaje dál růst. CBO (Rozpočtový úřad Kongresu) projektuje, že úroky budou činit přibližně 3,2 procenta HDP v letech 2025–2026. Takto vysoké deficity jsou vysoce proinflační a centrální banka by měla být maximálně obezřetná v podpoře politiků, kteří dál zadlužují USA.
A konečně inflace v americké ekonomice. Z posledních dat je patrné, že země stále bojuje s vysokými cenami. Spotřebitelský index CPI za srpen ukázal meziměsíční nárůst o 0,4 procenta a meziroční inflace dosáhla 2,9 procenta, což je znatelně nad cílem banky ve výši 2 procent. Nezaměstnanost přitom zatím není skutečným problémem – v srpnu 2025 vzrostla na 4,3 procenta z červencových 4,2 procenta. Tvorba pracovních míst byla nejslabší od konce roku 2021, ale s ohledem na poslední kroky americké administrativy lze očekávat, že práce bude v USA i nadále dost. Prezident Donald Trump totiž oznámil, že pro nové žádosti o pracovní víza H-1B bude platit poplatek ve výši 100 tisíc dolarů. To představuje dramatické zvýšení oproti dosavadním částkám, které se pohybovaly v řádu stovek až tisíců dolarů. Program H-1B víz je dlouhodobě hlavním kanálem, jímž americké firmy získávají vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí – programátory, datové analytiky či inženýry. Ročně se vydává zhruba 85 tisíc těchto víz, přičemž poptávka je vždy několikanásobně vyšší než kvóta. Nabídka pracovních sil tedy bude v dalších letech spíše omezená, firmy se budou o zaměstnance přetahovat a dál živit mzdové inflační tlaky.
Možná i proto Jerome Powell v týdnu varoval, že se americká ekonomika nachází v obtížné situaci, protože čelí jak riziku růstu inflace, tak i hrozbě poklesu zaměstnanosti. Uvedl, že pokud bude Fed snižovat úrokové sazby příliš agresivně, hrozí, že inflace nedosáhne cílové úrovně a sazby bude nutné znovu zvýšit. Hospodářství by se tak mohlo ocitnout v bludném kruhu nestálé měnové politiky ve stylu „brzda–plyn“.
Autor je hlavním ekonomem Argos Capital
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
