Rusko otevřelo dveře pro možný návrat ExxonMobilu do strategického projektu Sakhalin-1.
Shutterstock.com
ExxonMobil dostal pozvánku zpět do ruské Arktidy – za nových podmínek
Když se 15. srpna sešli prezidenti Trump a Putin, svět čekal na titulky z jejich rozhovorů. Jen málokdo si všiml tichého výstřelu z Moskvy: Vladimir Putin podepsal úpravu dekretu z roku 2022, kterým převzal plnou kontrolu nad ropným megaprojektem Sakhalin-1. Tentokrát ale připsal malý dodatek – podmínky, za jakých by se do projektu mohly vrátit zahraniční firmy. Zní to nenápadně, ale ve světě geopolitiky a ropy má taková úprava váhu. Především proto, že jmenovitě dává ExxonMobilu, americkému ropnému gigantu, potenciální cestu zpět.
šéfredaktor
Sakhalin-1 není jen tak nějaké ložisko. Tři ropná pole – Chayvo, Odoptu a Arkutun-Dagi – skrývají odhadem 2,3 miliardy barelů ropy a 17,1 bilionu kubíků plynu. ExxonMobil do projektu vstoupil v devadesátých letech, kdy byly lokality ještě téměř netknuté. V roce 2005 rozjel těžbu jako hlavní operátor a hned v roce 2007 padl světový rekord v horizontálním vrtání: 11 282 metrů v hloubce. Mezinárodní vlastnická struktura – ExxonMobil a Rosněfť po 30 %, indická ONGC a japonská SODECO po 20 % – dlouho sloužila jako vzor spolupráce mezi Východem a Západem.
Konec jedné éry a pád do chladu
I přes krize jako anexe Krymu v roce 2014 projekt běžel dál. Jenže invaze na Ukrajinu v roce 2022 přinesla jinou ligu sankcí – a ExxonMobil se v březnu rozhodl odejít. Výroba padla z 220 tisíc barelů denně na 10 tisíc, provoz se v podstatě zastavil. V dubnu si Exxon odepsal 4,6 miliardy dolarů, čímž stvrdil definitivní rozchod.
Vývoz ropy se zhroutil. Z 229 tisíc barelů denně před válkou spadl objem v roce 2022 na 98 tisíc. Mezi červnem a zářím nevyplul z terminálu ani barel. Teprve později se export trochu zotavil na 198 tisíc, ale předválečnou úroveň už nedosáhl. Sankce se zahryzly do logistiky, odběratelé se stáhli. Zůstali jen Indové, Číňané a v roce 2024 i trocha ropy pro Pákistán. V roce 2025 směřuje do Číny 118 tisíc barelů denně – Peking si tak upevnil pozici hlavního zákazníka.
Změnila se i vlastnická mapa. Putinův dekret z října 2022 převedl podíl ExxonMobilu do rukou státu a vytvořil novou entitu Sakhalinmorneftegaz-Shelf. Exxon se chtěl podílu zbavit ve prospěch Indie, ale Moskva řekla ne a podíl znárodnila. ONGC a SODECO zůstaly. Američané hovořili o nepřátelském kroku, ale nezmohli se na víc než na protesty.
Nabídka s háčkem: něco za něco
A teď, tři roky poté, Kreml překvapivě otvírá dveře. Podle nové úpravy by se zahraniční partneři mohli vrátit – pokud splní tvrdé podmínky. Musí zajistit uvolnění nebo zmírnění sankcí, obstarat dodávky zahraniční technologie, obnovit technickou spolupráci a převést zmrazené prostředky do nové provozní struktury. Nejde o vřelé přivítání, ale o výměnný obchod: my vám ropu, vy nám vybavení a diplomatické body. A načasování? Symbolické. Dekret podepsaný právě v den summitu s Trumpem dává jasně najevo: Moskva testuje, co všechno může nabídnout – a co za to získá.
Jak ale připomíná historie, návrat ExxonMobilu by znamenal vstup do zcela jiného prostředí. Původní účast Američanů stála na produkční dohodě, která v devadesátkách otevřela ruský ropný trh zahraničním investorům. Jenže právě tyto dohody byly v Rusku kritizovány jako příliš štědré a netransparentní. Po roce 2006, kdy Putin donutil zahraniční investory v Sakhalin-2 prodat většinu podílu Gazpromu, zůstaly jen dvě podobné smlouvy – a dnes je jasné, že případný návrat by proběhl podle nových pravidel, výhodných hlavně pro Moskvu.
To ale není vše. Sakhalin je jen jedna figurka na šachovnici. Pokud by ExxonMobil do projektu znovu vstoupil, mohl by se tím otevřít i návrat do širších arktických plánů Ruska. Už v roce 2014 musel Exxon kvůli sankcím opustit slibný objev Pobeda v Karském moři. Tamní zásoby – 130 milionů tun ropy a 422 miliard kubíků plynu – byly považovány za revoluční. Oživení spolupráce v Sakhalinu by tak mohlo být vstupní branou i k dalším, dnes zmrazeným příležitostem.
