Jak ví celý Karlín (a fotobanky), u kácení dřeva je nejdůležitější dobře vypadat
Shutterstock.com
Kácení lesů za záchranu planety plánuje Evropská komise
Brusel hledá cestu, jak zachránit těžko dekarbonizovatelná průmyslová odvětví, jako je výroba cementu a plastů. Řešením má být masivnější využití biomasy místo fosilních paliv – strategie, která má snížit emise, ale zároveň vyvolává obavy z dalšího tlaku na evropské lesy a biologickou rozmanitost.
hlavní komentátor
Jednou z nejhůře dekarbonizovatelných oblastí ekonomiky jsou odvětví výroby cementu a plastů. Jejich produkty jsou založeny na uhlíku z definice a alternativní technologie se různě zkoušejí v laboratořích, ale do průmyslového využití mají daleko.
Velcí výrobci jsou přitom zatíženi povolenkami ETS1, které většinou dosud dostávaly zdarma, ale od příštího roku je budou muset postupně nakupovat. A od roku 2034 budou platit – stejně jako elektrárny – vše. Firmy se dostanou do existenčních potíží.
A Evropská komise ve svém klimatickém zoufalství hledá cesty, jak se vyhnout faktické likvidaci těchto odvětví v Evropě. Má to někdy až bizarní rysy.
Například na konci listopadu zveřejněná strategie bioekonomiky, která má pomoci nahradit ropu a zemní plyn domácí biomasou, což údajně posílí strategickou autonomii a sníží emise.
Jenže myšlenka vyvolává nevyhnutelně silné pochybnosti, nakolik bruselští úředníci žijí realitou. Fosilní paliva mají být nahrazena v produktech, jako jsou plasty, stavební materiály, chemikálie a vlákna, organickými materiály, které se obnovují, jako jsou stromy a plodiny. Brusel chce dokonce stanovit cíle ve využití biomasy k těmto účelům.
Nic proti lněným košilím či dřevostavbám, ale představa, že tím nahradíme umělá vlákna (či beton a cihly) a dosáhneme konkurenceschopné ceny, jsou fantaskní. Že to vítají zemědělci a lesníci s vidinou nových evropských dotací, se nelze moc divit.
Nicméně nelze se vyhnout jistým pochybnostem o reálných možnostech biomasy, která už je dnes hojně využívána jako „ekologické palivo“ zejména v teplárnách.
Ale v takovém Dánsku i ve velkých elektrárnách. Dánové dovážejí dřevěnou štěpku přes oceán v množství milionů tun ročně. Například v Kodani topí i dřevem z Amazonie, což nevypadá zrovna dvakrát ekologicky.
Po ostré kritice začalo Dánsko dovážet biopalivo raději z Kanady, USA a Ruska. Doprovázejí to báchorky, že jde o odpad z běžné těžby.
A nikoli o reálnou těžbu palivového dříví v kanadských pralesích. Ale nikdo to raději moc nezkoumá. Každopádně uhlíková stopa samotné přepravy štěpky dost narušuje představu, kterak je biomasa opravdu bezemisní zdroj.
V samotné Evropě ale o moc více stromů kácet na otop či výrobu dřevěných van asi není úplně dobrý nápad, když vědecké zprávy ukazují, že množství uhlíku uloženého v lesích a půdách EU klesá.
Přírodní stanoviště v rámci bloku jsou ve špatném stavu a biologická rozmanitost mizí nebývalou rychlostí. Znásobení spotřeby biomasy tak určitě klimatu moc svědčit nebude.
Cíl snížit emise není za těchto podmínek splnitelný, tvrdí Třinecké železárny
Před pár dny navíc realističtější část europarlamentu posunula o rok platnost zákona o odlesňování, který ukládá firmám dovážejícím dřevo, hovězí maso, kakao a další produkty, aby dokládaly souřadnicemi lokální původ tohoto zboží. To nesmí být z oblastí odlesněných kvůli zisku zemědělské půdy.
K odkladu v europarlamentu došlo, protože administrativní náročnost takové agendy překračuje pro velkou část firem jejich reálné možnosti.
Nicméně pauza údajně nemá sloužit k likvidaci zákona, ale jen k dovybavení potřebnými systémy sledování původu dováženého zboží.
Takže chráníme lesy po celé planetě a chystáme strategii, která vyžaduje jejich pokácení přinejmenším v Evropě.
