Evropská unie při sestavování klimatického balíčku a strategie zelené ekonomiky pravděpodobně příliš nezjišťovala, zda bude v naplňování soběstačná.
Shutterstock.com
Evropa riskuje: zelená transformace je závislá na Číně
Evropská unie je při přechodu na bezemisní energetiku a zelenou transformaci výrazně závislá na dodávkách z Číny. Klíčovou roli hrají vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl či solární panely. Problém se týká také baterií a polovodičů, bez nichž se moderní průmysl neobejde.
ČTK, vlb
,
Podle Dominiky Remžové z Asociace pro mezinárodní otázky je největší slabinou Evropy nedostatek vlastních kapacit na zpracování těchto surovin. „Čína dominuje v jejich rafinaci – ovládá 60 až 90 procent světové kapacity a více než 80 procent zpracování vzácných zemin. V případě EU pochází z Číny 97 procent dodávek lithia a 98 procent vzácných zemin,“ uvedla.
Zvláště kritická je situace u vzácných zemin potřebných pro výrobu větrných turbín nebo lithia pro baterie. Evropa sice disponuje vlastními ložisky, ale chybí jí rafinérské závody, které Čína systematicky buduje celé dekády.
Podle Zuzany Krulichové z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je proto evropský průmysl ohrožen zejména v automobilovém, energetickém, chemickém a farmaceutickém sektoru. EU se snaží situaci řešit prostřednictvím nedávno přijatého nařízení Critical Raw Materials Act, jehož cílem je snížit závislost na jediném dodavateli a posílit bezpečnost dodavatelských řetězců.
Čína však už v minulosti ukázala, že dokáže využít svou dominanci na trhu. „Při jednáních se Spojenými státy už Peking k omezením vývozu přistoupil. Takové kroky pak vedou k růstu cen na globálním trhu, kde má Čína dominantní postavení,“ upozornila Krulichová. Úplné embargo je podle Remžové nepravděpodobné, cílená omezení ale zůstávají reálnou hrozbou, která by okamžitě zasáhla evropský sektor baterií, elektromobility a obnovitelných zdrojů.
Na rozdíl od závislosti na ruském plynu není závislost na Číně podle odborníků tak přímočará. Dopady by nebyly okamžité, ale v dlouhodobém horizontu by evropský průmysl mohl čelit vážným problémům.
Evropská energetická transformace, jejímž cílem je snížení závislosti na fosilních palivech, tak paradoxně může svázat EU ještě pevněji s Čínou. Recyklace a nové projekty v oblasti baterií sice nabírají na významu, ale úplná soběstačnost je v dohledné době nereálná – brání jí vysoké náklady, environmentální a sociální rizika i dlouhá doba potřebná k výstavbě dolů a závodů na zpracování.
V českém kontextu vyčnívá projekt těžby lithia na Cínovci v Krušných horách, který Evropská komise zařadila mezi 47 nových strategických projektů. Jde o největší ložisko lithia v Evropě. „Pro Česko jde o významnou příležitost, ale i tato těžba pokryje jen část budoucích potřeb v rámci EU. Navíc je spojena s environmentálními riziky,“ dodala Krulichová.
