Donald Trump
Shutterstock.com (vygenerováno AI)
Bílý dům proti Kremlu
„Přestaňte kupovat ruskou ropu,“ tlačí Trump na Evropany. A burcuje k většímu tlaku na Čínu
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že některé státy jsou připraveny vyslat na Ukrajinu své jednotky, ovšem mimo bojovou linii. Rusko takový scénář odmítá a varuje, že v případě cizích vojsk na ukrajinském území bude reagovat vojensky.
editor
Americký prezident Donald Trump zintenzivnil tlak na evropské spojence Kyjeva. V telefonátu po pařížském summitu, který se konal 4. září, jim podle Bílého domu řekl, že Evropa musí přestat kupovat ruskou ropu, jež Kremlu nadále přináší miliardové příjmy.
Reuters citovala nejmenovaného vysokého úředníka, podle něhož Trump připomněl, že Rusko jen z prodeje paliv do Evropské unie získalo během jednoho roku 1,1 miliardy eur. Prezident USA zároveň zdůraznil nutnost vyvinout hospodářský tlak na Čínu, kterou označil za klíčového partnera Moskvy při financování války.
EU se od začátku ruské invaze v únoru 2022 snaží snížit energetickou závislost na Moskvě. Evropská komise navrhla, aby do roku 2028 byly zcela ukončeny dovozy ruské ropy a plynu. Některé státy, zejména Maďarsko a Slovensko, však dovoz energií z Ruska stále udržují.
Trump po summitu naznačil, že by v blízké době mohl jednat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, konkrétní podrobnosti však neuvedl. Kreml naopak ústy mluvčího Dmitrije Peskova prohlásil, že o takovém setkání se neuvažuje a že současná úroveň vyjednávání je podle Moskvy dostatečná.
Rusko a Čína podepsaly energetický megadeal. Svět čeká nový „plynový řád“
Pařížského setkání se zúčastnilo kolem 30 států podporujících Ukrajinu, mezi nimi evropské země, ale také Kanada, Austrálie či Japonsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron jako hostitel konference uvedl, že 26 zemí se zavázalo k bezpečnostnímu rámci pro Ukrajinu po skončení války.
Podle něj to zahrnuje i možnost rozmístit vojáky v zemi či jejím okolí, avšak mimo frontovou linii. Spojené státy se podle Macrona na procesu podílely od počátku a jejich finální postoj má být znám během několika dní.
Washington zatím nepřijal jasnou poválečnou roli, nicméně většina účastníků summitu zdůraznila, že bez americké účasti by bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nebyly dostatečně věrohodné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s Macronem zdůraznil, že zapojení USA je klíčové. „Je důležité, aby byly Spojené státy s námi. Dnes jsme s prezidentem Trumpem mluvili, děkuji za jeho angažovanost,“ řekl.
Rusko plánům na rozmístění zahraničních jednotek v rámci záruk ostře oponuje. Prezident Putin varoval, že Moskva je připravena vojensky reagovat, pokud by se na ukrajinském území objevily cizí jednotky.
„Takové záruky nemohou být poskytovány přítomností zahraničních, zejména amerických a evropských vojáků,“ zopakoval mluvčí Kremlu Peskov.
Trump, který učinil z ukončení války jednu z priorit svého mandátu, přitom opakovaně vyzývá evropské země, aby převzaly větší díl finančních i vojenských nákladů spojených s podporou Kyjeva.
Zároveň však vyjadřuje frustraci nad Putinovou neochotou jednat o příměří či zastavit útoky na civilní cíle. V minulosti kritizoval i Zelenského, že odmítá zvažovat ústupky v podobě ztráty části území.
Na tiskové konferenci s Macronem Zelenskyj odmítl ruská prohlášení, že je Putin ochotný se s ním setkat v Moskvě. „Není to pozvání k jednání, ale odmítnutí,“ řekl.
Podle Macrona i Zelenského bude pokračující ruská neochota k mírovým rozhovorům znamenat přijetí dalších sankcí vůči Moskvě ve spolupráci se Spojenými státy.
Diplomatická vyjádření doprovázely nové útoky na Ukrajině. V noci na 5. září zaútočily ruské drony na Charkovskou oblast, kde podle guvernéra Oleha Syněhubova zabily tři lidi a další tři zranily. Oběťmi byli dva čtyřicetiletí muži a čtyřiadvacetiletá žena. Útok zasáhl i pracovníky silniční údržby v obci Chotimlja.
