Koalice Spolu slibuje růst ekonomiky o dvě až čtyři procenta ročně. Z hlediska aktuálních čísel to vypadá jako skoro příliš skromný cíl, míní Pavel Páral
Michal Čížek / Alexandros Michailidis / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Ekonomika svižně roste, ale vládě to ve volbách příliš nepomůže. Rozhodovat budou dojmy
Češi jsou přesvědčeni, že se ekonomika řítí do propasti, i když čísla ukazují pravý opak – i v porovnání se zbytkem Evropy jsme na tom výtečně. Není to dobrá zpráva pro vládní koalici. Subjektivní pocit nespokojenosti těch, kdo neslyší na tvrdá data, bude tím, co rozhodne volby spíše než nějaký proruský sentiment, píše Pavel Páral.
hlavní komentátor
Programová Vize 2030 koalice Spolu zveřejněná 20. srpna slibuje jako výsledek svého vítězství v blížících se volbách růst ekonomiky o dvě až čtyři procenta ročně.
Z hlediska aktuálních čísel to vypadá jako skoro příliš skromný cíl. Minulý týden totiž zpřesnil Český statistický úřad svůj odhad růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí z 2,4 procenta na 2,6 procenta meziročně a půl procenta oproti minulému kvartálu.
Vyniká to v porovnání s Evropou. Meziroční růst v EU zpomalil na 1,5 procenta a růst v eurozóně pak meziročně zvolnil na 1,4 procenta. Jsme tak jasně nad průměrem, což už jsme dlouho neviděli.
Jsme v hospodářské krizi, věří většina Čechů. Podle stavu ekonomiky je to nesmysl
A předpovědi analytiků i srpnová prognóza vývoje ekonomiky ministerstva financí se nyní jeví se svými hodnotami růstu kolem dvou procent dost pesimisticky.
Zdá se, že by mohla mít výrazně lepší odhad prognóza ČNB, která věští celoroční růst letos i příští rok o 2,6 procenta a v roce 2027 dokonce přiblížení se třem procentům.
Růst HDP ve druhém kvartále letošního roku je totiž nejvyšší za poslední tři roky. Se zadostiučiněním to komentoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář: „Ekonomika navázala na dynamiku předchozích kvartálů a nenaplnily se obavy, že růst v prvním čtvrtletí byl zásadně ovlivněn jednorázovými vlivy. Naopak potvrzuje se dlouhodobější trend oživování české ekonomiky, které táhne hlavně rostoucí domácí poptávka.“
Růst ekonomiky v prvním kvartále byl totiž často interpretován tak, že jde o efekt Trumpovy politiky, kdy se američtí dovozci zásobovali zbožím z Evropy v očekávání zavedení vysokých cel.
Český růst ale už dávno táhne především domácí spotřeba, a to jak v případě domácností, tak vlády, která mohutně investuje. Spotřební výdaje domácností ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,4 procenta, což je nejvyšší tempo růstu od začátku roku 2022.
Sklenář dále vyzdvihl i pokračování růstu vládních výdajů tempem kolem dvou procent a také pozitivní příspěvek tvorby zásob, což naznačuje jistý optimismus u firem, který by měl odpovídat očekáváním objednávek v blízké budoucnosti.
Na druhou stranu zaostávají investice firem i zahraniční obchod. Ten je pod vlivem útlumu v EU, nicméně prognóza předpokládá, že už v příštím roce by naši největší obchodní partneři měli své ekonomiky už také nastartovat a zrychlit růst a s ním i poptávku po dovozech z Česka.
Mohlo by to před volbami voliče naplňovat optimismem a zvyšovat popularitu vládní koalice, což ale z průzkumu předvolebních preferencí není vidět ani trochu. Češi jsou stále velmi pesimističtí.
Potvrzuje to i červencový průzkum společnosti IPSOS vytvořený pro Generali Investments CEE. I přesto, že inflace i úrokové sazby v posledních měsících klesají, téměř dvě třetiny Čechů mají za to, že se stále nacházíme v období ekonomické krize.
Přes 64 procent domácností se stále obává, že kvůli inflaci nebo výkyvům na finančních trzích přijdou o část úspor v rozsahu pěti až deseti procent. Dopady inflace na sobě v současnosti pociťuje více než 80 procent domácností, tedy stejně jako v loňském roce.
Největší obavy přitom vzbuzují témata, která se bezprostředně dotýkají každodenního života. Skoro každý pátý respondent jako hlavní hrozbu vnímá rostoucí náklady na bydlení. S nimi úzce souvisejí také ceny energií, které znervózňují přibližně 18 procent dotázaných.
Ti všichni přecházejí zprávy o lepšícím se výkonu ekonomiky a růstu nadějí na zlepšení životní úrovně v Česku s nezájmem a jejich subjektivní nespokojenost bude tím, co bude volby rozhodovat více než nějaký proruský sentiment náhle probuzený u části populace. Což pro vládu opravdu není dobrá zpráva.
