Některé tak učinily rychle a z vlastní vůle, jiné k tomu donutily protiruské sankce a další zase tlak veřejného mínění. Jak se ale ukazuje, mnoho nadnárodních korporací rozhodně 150milionový východní trh neodepsalo natrvalo.

Deník Financial Times například minulý týden informoval, že výplaty ze Západu chodí stále minimálně 200 tisícům zaměstnanců ruských poboček firem z Evropy nebo ze Spojených států. Svoje lidi si drží třeba společnosti McDonald’s nebo Renault. Mnoho dalších navíc na dotaz novinářů neodpovědělo, a tak bude číslo zřejmě ještě podstatně vyšší.

Existují dokonce firmy, které už provoz v Rusku obnovily nebo se k tomu chystají v brzké době, a to nehledě na vývoj na bojišti. Výrobu, i když pouze pro civilní zákazníky, například spustila pobočka výrobce pneumatik Continental. Prý kvůli tomu, že ruským zaměstnancům hrozily za nedodržení smluvních dodávek soudní tahanice. Otevřít dveře zákazníkům se podle ruských úřadů chystá také švédská IKEA nebo síť Inditex, zahrnující značky jako Zara nebo Pull & Bear.

Ekonomické sankce, které měly být hlavní pákou při jednání s Kremlem, se tedy drolí navzdory všem ruským válečným zločinům, i když je příměří v nedohlednu. Putin si může být prakticky jistý, že cynismus byznysu zvítězí nad ochotou obětovat investice v Rusku a velká část západních firem se vrátí, jakmile Kreml vyhlásí konec války.