„Mekáč je teď náš.“ Fast food Vkusno – i točka sklízí v Rusku dokonce větší úspěchy než jeho předchůdce
FotograFFF / Savvapanf Photo / miss.cabul / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Byznys s Kremlem
„Jen zbabělci platí dluhy.“ Putinovi kamarádíčci už západní firmy v Rusku nechtějí
Ruští podnikatelé, kteří převzali opuštěné byznysy evropských a amerických firem, se jich odmítají vzdát. Vehementně je v tom podporuje Kreml, kde už se peče potřebná legislativa. Ta by mohla zrušit dohody o zpětném odkupu a trvale zablokovat návrat západních společností na ruský trh.
ana
Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, odešlo ze země téměř pět stovek západních společností, mezi nimi globálně oblíbené značky jako McDonald’s, Coca-Cola, Starbucks, Adidas, Apple nebo IKEA.
Některé pod tlakem mezinárodní sankcí, jiné z vlastního rozhodnutí. Většina z nich si však pojistila návrat na lukrativní trh a svá tamní aktiva prodala s doložkou o zpětném odkupu, až se situace uklidní.
To jim však možná nebude nic platné. Místní byznysmeni, někteří z řad oligarchů blízkých prezidentovi Vladimiru Putinovi, kteří tyto osiřelé podniky převzali, se návratu původních majitelů zuřivě brání.
V čele těchto tlaků stojí fastfoodový řetězec Vkusno – i točka (Chutně – a tečka), který nahradil americký McDonald’s. Zdůrazňuje, že vytvořil vlastní IT systémy, dodavatelské řetězce a provedl řadu inovací, a pokud by to všechno měl odevzdat do zahraničních rukou, několikaletá práce by přišla vniveč.
„Všechno, co jsme vybudovali, by se opět stalo cizím,“ shrnul šéf řetězce Oleg Parojev na nedávné obchodní schůzce s Vladimirem Putinem. Na což podle serveru Business Insider reagoval prezident slovy: „Jen zbabělci platí své dluhy.“
Sám Parojev velký strach mít nemusí, vzhledem k tomu, že McDonald’s v dubnu oznámil, že se zpět do Ruska zatím nechystá. Podobné protekcionistické hlasy ale zaznívají i od dalších ruských bossů.
Například Stanislav Jodkovskij, generální ředitel ruské firmy IVA Technologies, která se zabývá videokonferencemi a komunikací, prosazuje uvalení dovozních cel a omezení pro zahraniční technologické firmy, jako jsou Zoom nebo Microsoft.
Kreml protizápadní iniciativě fandí. Ruští poslanci už předložili návrh zákona, který by návrat západním značkám přinejmenším ztížil, nebo dokonce úplně znemožnil – byť se Putin jen před několika měsíci nechal slyšet, že zahraniční firmy zpět uvítá.
Nová legislativa by umožnila státním úřadům zrušit dohody o zpětném odkupu, zejména pokud by to mělo být pod tržní cenou. Původní majitelé totiž své podniky prodali místním firmám s výraznou slevou, někdy až 50 procent pod účetní hodnotou, a totéž zřejmě očekávali i od svých ruských partnerů.
Zákon by mohl být schválen ještě v tomto roce. Jeho kritici ale varují, že by mohl Rusko dostat do ekonomické izolace, podpořit monopolní praktiky firem a brzdit inovace.
Rovněž by to „podkopalo právní stát a posílilo obavy investorů, že ruské trhy jsou nejen vysoce rizikové, ale i nestabilní a svévolné,“ uvedl Roman Šeremeta, profesor ekonomie z ohijské Case Western Reserve University. „Všechny západní společnosti chápou, že dlouhodobá rizika jsou obrovská,“ dodal.
Putin si uvědomuje, že bez zahraničních investic se ruská ekonomika neobejde, domácí firmy by ale podle měly nad těmi zahraničními mít jednoznačné výhody.
Chce také bedlivě kontrolovat zahraniční společnosti přicházející na ruský trh – a hlavně konkrétní důvody, proč jej v minulosti opustily. „Pokud někdo odešel z politických důvodů, pod tlakem elit svých zemí, pak to znamená, že je to nespolehlivý partner,“ prohlásil prezident.
