Ruské firmy se obávají, že je kvůli dopadům Trumpových cel zničí čínská konkurence
Consolidated News Photos / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Obchodní války
Dopad Trumpových cel: Levná konkurence z Číny zválcuje naše firmy, varuje ruský ekonom
Obchodní válka americké administrativy může nepřímo poškodit ruskou ekonomiku, varoval Kirill Tremasov, jenž je poradcem ruské centrální banky. Obává se, že pokračující spor mezi Spojenými státy a Čínou povede k oslabení čínské měny. To by pro ruskou ekonomiku znamenalo další nepříjemnou ránu.
redaktor
Hospodářská politika Bílého domu, jež je postavena na zavádění obřích dovozních cel na zboží ze třetích zemí, může v následujících týdnech a měsících dále poškodit ruskou ekonomiku.
Ta už nyní vykazuje problémy s plněním státního rozpočtu, protože ceny ropy na světových trzích kvůli sporu mezi Washingtonem a Pekingem klesají, navíc produkci navyšuje i ropný kartel OPEC.
Pokud se nakonec USA a Čína nedohodnou na řešení probíhající obchodní války, Peking by mohl devalvovat jüan, čímž by se čínské zboží stalo konkurenceschopnějším a ohrozilo by to ruské domácí výrobce.
„Pokud obě strany konfrontaci příliš vyhrotí, výsledkem by mohlo být oslabení čínské měny,“ obává se poradce guvernérky ruské centrální banky Kirill Tremasov.
Tím, že se Čína zásadně podílí na importu zboží i služeb do Ruska, může to znamenat další ránu pro tamní výrobce a firmy, které nebudou moci záplavě levnějšího zboží z říše středu konkurovat. Vývoz ruských energetických surovin by měl zůstat zhruba na stejné úrovni.
Asijská velmoc se stala dominantním obchodním partnerem Ruska v posledních třech letech. Od doby, kdy prezident Putin rozhodl o invazi na Ukrajinu a Západ reagoval uvalením protiruských ekonomických sankcí.
Čína naopak sloužila jako prostředník, přes kterého lze do Ruska dostat kromě čínské produkce i řadu západních komponentů nutných pro zbrojení.
Čínské společnosti také zaujaly místo na ruském trhu po odchodu stovek západních firem. Podle expertů z Gajdarova institutu se Peking v loňském roce podílel na více než jedné třetině (34,1 procenta) ruského obratu zahraničního obchodu. Většina čínského dovozu se skládá ze strojů a spotřebního zboží, kterého je na ruském trhu chronický nedostatek.
Právě silná poptávka, jež převyšuje nabídku, je hlavním důvodem vysoké míry inflace, upozorňuje ruská centrální banka, která ponechala úrokové míry na rekordní úrovni 21 procent.
Čínské značky sice částečně zaplnily díru na ruském trhu po odchodu západních výrobců, ale se svými vysokými maržemi dále tlačí na ruské producenty do segmentu s nízkými maržemi, varoval prezident největší ruské automobilky AvtoVAZ Maxim Sokolov. Podle ruských analytiků už domácí automobilový průmysl kapituloval před čínskou konkurencí.
Ruská průmyslová výroba v civilním sektoru kvůli vysokým úrokovým sazbám a nedostatku pracovních sil v prvním kvartále klesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky, uvedlo státní Centrum pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy (TsMAKP).
