Kellnerová hoteliérkou? Luxusní pražský Four Seasons je na prodej, zájem má nejbohatší Češka

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Celý článek
0

Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Česko je nejzadluženější v historii. Státní dluh vzrostl na 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Celý článek
0

Budoucnost windfall tax? Nic není v Česku tak trvalé jako dočasné daně

Pro další pokračování „windfall tax“ už dnes není žádný důvod. Nakonec ale budeme rádi, pokud bude zrušena aspoň podle původního plánu, tedy do konce roku 2025. Dočasnost daní v Česku totiž připomíná pobyt sovětských vojsk v Milovicích.

Budoucnost windfall tax? Nic není v Česku tak trvalé jako dočasné daně
Ministr financí Zbyněk Stanjura | Hrot24, Michal Čížek

Mimořádné zdanění energetiky a bank vyvolalo při svém zavedení před dvěma lety dost zlé krve. Však si také stát bral od postižených podniků hodně peněz. Mělo to být dohromady více než sto miliard korun. To akcionáře nepochybně bolelo.

Považovali to za nespravedlnost, přestože značnou část zisků nepochybně přinesla válka, byť vliv měly i zelená politika či zanedbání ne zrovna bezchybné měnové politiky v mnoha centrálních bankách světa. Roli při mimořádných ziscích sehrály kromě toho důsledky vrtulníkové politiky našeho fiskálu, kdy stát do podniků sypal různé pomoci a kurzarbeity po desítkách miliard, čímž vytvořil firmám finanční polštáře na dražší energie i vysoce úročené půjčky – to se to pak vydělávalo.

Jenže vydělali na tom i jiní než jen energetici. A zejména bankéři byli nespokojení s nespravedlností, s níž daň dopadala jen na velké banky se zahraničními vlastníky.

Konstrukce tzv. windfall tax byla ale děravá: hlavně kvůli tomu, že nebyla zavedena s platností hned od roku 2022, ale až od ledna následujícího roku, takže zejména banky měly dost času na optimalizaci. Vláda se také rozkmotřila s energetickými magnáty Danielem Křetínským a Pavlem Tykačem, protože na rozdíl od ČEZ nedostaly jejich firmy státní pomoc na nutné záruky pro obchody na burze, a navíc se jim pokusila prostřednictvím windfall tax zdanit i tu část velmi výnosného byznysu, která pocházela z obchodů v zahraničí.

Oba privátní energetické koncerny tak přesunuly ziskovou činnost do zahraniční jurisdikce a neplatily z toho nakonec skoro nic. Jediným skutečně významným plátcem pak zůstal ČEZ

Přesto se z těchto daní (patřilo k nim ještě zdanění nadměrných tržeb z prodeje elektřiny nad určitou úroveň) podařilo pokrýt dotace domácnostem. Letos se dotace domácnostem neposkytují a daň už není jen neúspěšná, ale také zbytečná. Rozpočet počítal s výnosem pouhých sedmnácti miliard, a tak by bylo rozumné windfall tax zrušit hned poté, co bude tato částka vybrána. Proč čekat na konec roku 2025, dokdy měla původně platit?

Ministr financí Stanjura se tomu nebrání, ovšem ve vládě je zřejmě dost osamělý: kolegové ministři vyhlížejí každou korunu, kterou by mohli hezky přerozdělit svým ovečkám nad úroveň našeho – mírně střídmého – rozpočtu s deficitem 270 miliard korun.

Navíc ve vládě sedí Piráti. A ti mají odedávna pifku na banky, které by chtěli zatížit nějakou speciální bankovní daní a třeba doufají, že politický odpor nebude – poté, jakou vyčůranost předvedl bankovní sektor s windfall tax – tak silný jako dříve.

Nakonec v Česku není nic tak trvalé jako dočasné daně. I ty, které zvyšoval Kalousek v roce 2012, měly platit jen tři roky – ale ouha: jejich plánované zrušení se nekonalo a Andrej Babiš se pak pyšnil vyrovnanými rozpočty a rozbil je až konec superhrubé mzdy.

Druhá, progresivní daňová sazba z příjmu fyzických osob, která se původně nazývala „solidární přirážka“, zdobí náš systém dodnes a čerstvě došla dalšího rozšíření na nižší příjmy. Tak aby se nám ta historie zase neopakovala. Tentokrát v oblasti korporátních daní. Tak nějak na podporu podnikání v Česku, po němž u nás kdekdo volá.