Kravský hnůj se v Indii stává zásadním energetickým zdrojem. Má nahradit zemní plyn

Sběr kravského hnoje se stává zajímavou energetickou variantou pro Indii, která v počtu obyvatel už předstihla Čínu. Výroba bioplynu má snížit závislost na dovozu zemního plynu.

Sběr kravského hnoje se stává zajímavou energetickou variantou pro Indii, která v počtu obyvatel už předstihla Čínu. Výroba bioplynu má snížit závislost na dovozu zemního plynu.

Celý článek
0

Komentář: Spoříme, spoříme, ale k čemu nám to je?

Když už Česko hledá cestu, kudy a jak se dostat z pasti pomalého růstu, nevyhnutelně se přitom musí podívat na to, jak nechávají české domácnosti svoje peníze pracovat.

Když už Česko hledá cestu, kudy a jak se dostat z pasti pomalého růstu, nevyhnutelně se přitom musí podívat na to, jak nechávají české domácnosti svoje peníze pracovat.

Celý článek
0

Akcionáři firmy Shell opět odmítli klimatickou rezoluci aktivistických investorů

Na valné hromadě energetického giganta Shell akcionáři již počtvrté za sebou odmítli přijmout rezoluci požadovanou skupinou aktivistických investorů. Předložený návrh vyzýval společnost k urychlenému odklonu od fosilních paliv a přísnějším emisním cílům v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu.

Na valné hromadě energetického giganta Shell akcionáři již počtvrté za sebou odmítli přijmout rezoluci požadovanou skupinou aktivistických investorů. Předložený návrh vyzýval společnost k urychlenému odklonu od fosilních paliv a přísnějším emisním cílům v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu.

Celý článek
0

EU dobře ví, jak finančně zmáčknout Putina. Vše ale hatí nejednota členských států

Evropská unie schválila už třináctý balíček protiruských sankcí. Na ukončení války to ale nebude stačit. Brusel ani po dvou letech krvavé války nezakázal celou paletu zboží, které Rusko dál exportuje do Evropy.

EU dobře ví, jak finančně zmáčknout Putina. Vše ale hatí nejednota členských států
Ruský tanker s ropou, ilustrační foto | Shutterstock.com

I když diplomaté schválili v Bruselu už třináctý balíček sankcí, který má donutit ruského prezidenta Vladimirra Putina přestat válčit na Ukrajině, vypadá to, že Evropská unie jako celek nemá opravdový zájem přitlačit Rusko finančně ke zdi. Stále nezasáhla Kreml tam, kde jej to bude opravdu bolet (a nic na tom nezmění skutečnost, že přidala na stále delší sankční seznam další firmy a osoby). Rusko může i nadále poměrně volně prodávat ropu i zemní plyn, a zajistit si tak příjmy v řádu desítek miliard dolarů ročně.

Jedním z nástrojů, o jehož účinnosti se od začátku vedou spory, je uvalení cenového stropu na prodej ruské ropy. Na konci roku 2022 země G7, EU a Austrálie uvalily na Kreml bezprecedentní mechanismus, který spočívá v tom, že nemůže prodávat barel ropy za více než šedesát dolarů.

 

V prvních měsících opatření fungovalo, postupem času ale Kreml dokázal restrikce stále lépe obcházet. Loni v srpnu Rusko prodávalo svou uralskou ropu v průměru za 83 dolarů za barel. Kyjev si stěžuje hlavně na to, že Rusko má stínovou flotilu tankerů, které používá pro obcházení sankcí.

Západ by měl podle Ukrajiny podniknout ráznější kroky proti tomu, aby Indie, Čína nebo Turecko nakupovaly ruskou ropu nad cenovým stropem. Měly by omezit její zpracování v rafinériích a ropné produkty by se měly přestat prodávat na globálních trzích.

Zákaz hliníku?

Brusel také stále neomezil prodej ruských kovů na evropský trh. Především se jedná o hliník, který je klíčovou surovinou pro automobilový průmysl. V současnosti není sankcionováno až osmdesát procent ruského obchodu s tímto kovem. Zpřísnění sankcí podporuje Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko.

Evropská komise sice naznačila, že by ruský hliník mohl v budoucnu pod sankce spadat, zatím ale nepanuje na tomto návrhu shoda mezi členskými zeměmi. Jeho zákaz podporuje i průmyslová skupina European Aluminium.

Brusel navíc odmítá uvalit sankce na ruský zemní plyn. Zejména roste nákup zkapalněného plynu ve formě LNG, když například země jako Belgie nebo Španělsko loni zvýšily nákupy těkavé komodity z Ruska. Země EU za poslední dva roky zaplatily Kremlu za dodávky zemního plynu osmdesát miliard eur.

Brusel argumentuje tím, že vypovědět dlouhodobé kontrakty je obtížné. Navíc proti tomuto kroku ostře protestuje Maďarsko, které naopak chce nakupovat více ruského plynu.

Další možností je přísněji sankcionovat prostředníky, kteří využívají černého trhu s ruskými komoditami nebo naopak exportují do Ruska zboží „dvojího účelu“, které může Kreml využít ve zbrojním průmyslu. Zejména bývalé země Sovětského svazu, které s Ruskem sousedí, profitují na obcházení západních sankcí. Oficiálně jen Arménie a Kazachstán deklarovaly, že budou dodržovat západní sankce.

EU dosud nepřistoupila ani k zákazu dovozu ruského jaderného paliva, když toto opatření dříve blokovala Francie, která vyrábí z jádra sedmdesát procent elektřiny. I když v absolutních číslech nejsou tyto příjmy vysoké, Kremlu to umožňuje udržovat si vliv v evropském jaderném průmyslu prostřednictvím státního koncernu Rosatom. I v tomto případě se nechala Budapešť slyšet, že by jakoukoliv regulaci vetovala.