pohled na stavbu Brennerského tunelu
Shutterstock.com
Evropa si razí cestu pod Alpy. A možná i k nové obranné strategii
Kdysi dávno oddělovaly Alpy evropské národy a držely jejich armády pěkně od sebe. Dnes, v době, kdy bývalí nepřátelé tahají za jeden provaz, se z horského hřebene stala překážka, kterou je třeba prorazit – doslova.
šéfredaktor
Právě to dělá Brennerský tunel: stavba, která se v tichosti zařazuje mezi klíčové projekty nové Evropy. Takové, které spojují, urychlují, a v případě potřeby i brání.
„Brennerský tunel je zásadním krokem pro konektivitu a odolnost Evropy. Zvýší kapacitu i rychlost železniční dopravy, sjednotí přeshraniční standardy a přenese dopravu z přetížených silnic na koleje. To všechno urychlí civilní i vojenský přesun napříč kontinentem,“ sdělil pro Euractiv eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o ambiciózní inženýrský projekt: tunel pod Alpami, dlouhý desítky kilometrů, propojí rakouský Innsbruck s italskou Fortezzou a sníží čas železničního spojení o 60 %. Jenže tohle není jen technický výkon. Je to geopolitický vzkaz.
Infrastruktura jako zbraň
Od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 vpadlo na Ukrajinu, dostává evropská debata o infrastruktuře nový rozměr. Už nejde jen o efektivnější dopravu zboží, ale o schopnost rychle přesouvat vojáky, tanky a munici. A tady se začíná psát druhý příběh Brennerského tunelu: ten vojenský.
Projekt, který má být hotový v roce 2032, nabídne dvě hlavní tunelové roury, po nichž povede téměř rovná železniční trať v hloubce až 1400 metrů pod zemí. Dnes vede přes Alpy železnice s až 26% sklonem, což znamená, že je potřeba několik lokomotiv z obou stran, aby vlak vůbec přejel hřeben. Výsledek? Neefektivní a pomalé spojení, které nahrává kamionům. Ty přitom zahlcují jeden z nejfrekventovanějších obchodních koridorů Evropy – Brennerský průsmyk.
Tunel změní pravidla hry. Rychlá, elektrifikovaná a standardizovaná železnice umožní přepravu delších a těžších vlaků, a to nejen pro byznys. „Pro Rakousko to znamená jediné: rychlejší přesuny sil a vybavení v kontextu obrany státu a při katastrofách doma i v zahraničí,“ uvedlo rakouské ministerstvo obrany. „Tunel tak posílí národní operační schopnosti a zároveň přispěje k evropské odolnosti.“
CZ Loko propouští. Krize nákladní železnice tvrdě zasahuje výrobu
Nejdelší tunel, nejvyšší ambice
Když se to celé dokončí, bude Brennerský bázový tunel jedním z nejdelších železničních tunelů na světě – 64 kilometrů mezi Innsbruckem a Fortezzou. Už teď je z 230 kilometrů plánovaných štol a průchodů hotových víc než 200. A právě nyní slaví projekt důležitý milník: prorážku průzkumné štoly, která definitivně spojila Rakousko a Itálii pod horami.
Souběžně běží i tiché, ale významné změny. Tunel se stane součástí takzvaného skandinávsko-středomořského koridoru TEN-T – páteřní sítě evropské dopravy, která má propojit sever a jih kontinentu. A zároveň obejít spory, které roky komplikovaly vztahy mezi Vídní a Římem kvůli omezením nákladní silniční dopravy v Alpách.
Celý projekt si vyžádá asi 10,5 miliardy eur. Rakousko a Itálie se složí rovným dílem a Evropská unie přidá polovinu nákladů. Vzniká tak něco víc než jen tunel – vzniká evropské dílo. Takové, které v sobě spojuje technologie, ekologii i bezpečnostní strategii.
Když tunel není jen díra v hoře
Za zmínku stojí, že tunel míří také na ekologické cíle. Odlehčení silniční dopravě v Alpách znamená méně emisí, méně hluku a menší zátěž pro citlivé horské prostředí. Veřejně se o tom mluví opatrně, ale pro EU jde i o symbol: zelená modernizace bez kompromisů v bezpečnosti. Dřív si členské státy vystačily s rozpočtovým optimismem a národními zájmy, dnes se i v infrastruktuře musí myslet jako kontinent.
