Babišovo ANO sice moc neříká, kdy a jak se bude rozdávat, ale je nepochybné, že první várka přijde už v příštím roce a rozpočet na to musí být připraven, míní hlavní komentátor Hrotu
koláž Hrot24 / Michal Čížek / Shutterstock.com
Rozpočtová přestřelka
Babiš má pravdu – rozpočet má děravé dno. Ale šéf ANO má zároveň plán, jak deficit ještě navýšit
Zatímco odcházející ministr dopravy Martin Kupka mluví o schodku 38 miliard, budoucí premiér Andrej Babiš počítá téměř s dvojnásobkem – a přidává návrhy, které by rozpočet poslaly ještě hlouběji do minusu, všímá si v komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Nelze popřít, že Andrej Babiš má pravdu, když tvrdí, že v rozpočtu je nekrytá díra na stavbu silnic a železnic, byť o celkové sumě je možné diskutovat.
Sám odcházející ministr dopravy Martin Kupka přiznává, že k pokrytí nákladů na všechny připravené stavby by bylo potřeba o 38 miliard korun více, zatímco budoucí premiér mluví poněkud záhadně až o osmdesáti miliardách.
Připočítává údajně nadhodnocení očekávaných příjmů z EU ve výši deseti miliard a patrně ještě nějaké další položky mimo dopravu.
Například naplánovaný deficit zdravotních pojišťoven na vrub jejich rezerv, který se bude muset někdy časem řešit, ale zdravotní pojištění není součástí státního rozpočtu.
Každopádně Babišovi argumentačně nahrávají rozpočtové kejkle odcházejícího ministra financí Zbyňka Stanjury. Strážce státní kasy například použil peníze na náhradu škod za povodně na severní Moravě uvolněné Sněmovnou a nepočítané do plnění zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Použil je na jiné, v rozpočtu podhodnocené výdaje. Tak jako tak mu nakonec čísla vyšla a veřejné finance se v minulých letech ozdravily.
Toto nedávné potvrzení Národní rozpočtovou radou však Babiše notně rozčílilo a neváhal ho označit za lež, kterou ale bezpochyby není, protože zlepšení v zadlužování v posledních čtyřech letech potvrzují i notifikace veřejných financí, které pravidelně zveřejňuje Eurostat.
Prostě ze schodku ve výši pěti procent HDP jsou dvě procenta. A nakonec i ty chybějící peníze na dálnice mají své poměrně jednoduché řešení.
Buď se některé projekty posunou na pozdější dobu, což měl Kupka nepochybně udělat, když viděl, že nebude financování. Nebo se peníze ještě někde najdou. Buď na úkor jiných výdajů, nebo na dluh.
Ale také se ještě mohou najít dodatečné zdroje při projednávání rozpočtu ve Sněmovně. Zvláště, když ministerstvo financí ještě v listopadu zveřejní svou makroekonomickou prognózu, z níž může vzejít očekávání vyšších příjmů.
Když nyní požaduje třeba Alena Schillerová – Babišova kandidátka na ministryni financí –, aby končící vláda přepracovala rozpočet tak, že navýší deficit někam na jí odhadovanou skutečnost 330 miliard korun, jde jen o hru, která má vinu za porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti přenést na Fialovu vládu.
Ve skutečnosti chce ANO sestavit svůj vlastní rozpočet i za cenu několikaměsíčního rozpočtového provizoria. Potřebuje do něj zahrnout první část svých stamiliardových dárků voličům.
Babišovo ANO sice moc neříká, kdy a jak se bude rozdávat, ale je nepochybné, že první várka přijde už v příštím roce a rozpočet na to musí být připraven.
Babišovi argumentačně nahrávají rozpočtové kejkle odcházejícího ministra financí Zbyňka Stanjury.
Například korunní princ hnutí ANO Karel Havlíček chce už od příštího roku snížit ceny energií tím, že se na státní rozpočet z občanů a firem přesune podpora obnovitelných zdrojů solárním baronům ve výši zhruba 25 miliard korun.
K tomu si přičtěme záměr dalšího navyšování státních platů a zrušení navýšení minimálních odvodů OSVČ, které aktuálně platí od Nového roku. To jsou také dohromady miliardy korun.
K tomu by chtěl navíc Havlíček co nejdříve zahájit výkup akcií ČEZ od minoritářů, což je směr mířící k postátnění energetické firmy.
To má sice energetický gigant platit z úvěru, který si vezme u bank, ale stát to má splácet tím, že si od firmy nebude brát dividendu. Pokud by to začalo už příští rok, státní kasa přijde minimálně o dvacet miliard.
I v minimální verzi nové rozpočtové politiky ANO lze očekávat navýšení rozpočtových výdajů – a tím i deficitu – o padesát až šedesát miliard korun.
A v dalších letech se bude pokračovat.
