Petr Svoboda se myším vajíčkem zabýval už jako doktorand. V roce 2012 si všiml mutace enzymu, která ve vajíčku spouští takzvanou RNA interferenci -dávný protivirový systém, který na svou ochranu používají rostliny a bezobratlí živočichové. Obratlovci si ho kdysi - před více než půl miliardou let - „vypnuli“ a v jejich genomu zůstal umrtvený. Místo něj se u obratlovců vyvinul mnohem složitější imunitní systém, kterým jsme vybaveni i my. Spící RNA interference se však podle Svobody před zhruba 30 miliony let „shodou náhod“ aktivovala v myším vajíčku.

Svoboda nyní vede v Ústavu molekulární genetiky Laboratoř epigenetických regulací a jeho tým se pokouší zjistit, jestli by RNA interference šla aktivovat i u lidí a pomoci v boji s virovými nákazami. Nejdřív se jeho týmu podařilo pomocí genetických manipulací „upravit“ myš, aby měla RNA interferenci znovu zapnutou ve všech tělních buňkách. Poté se podařilo upravené myši rozmnožit a ty přenesly tuto vlastnost i na své potomky.

Aktuálně běží testy, během kterých se pokusné myši vystavují působení virů, a zjišťuje se, nakolik si s nimi dokáže prastarý protivirový systém poradit. „Musíme otestovat přímo ve zvířeti, jestli antivirová odolnost pokusného zvířete bude opravdu lepší, protože zapnutí RNA interference může otupit senzory normálního imunitního systému,“ vysvětluje Svoboda. On sám doufá, že RNA interference může proti dnešním savčím, případně lidským virům fungovat, protože se s tímto dávným systémem imunitní obrany nesetkaly.

Svobodovi v červnu skončí evropský ERC grant (mimochodem výzkum výše popsané antivirové odpovědi tvořil jen zhruba čtvrtinu jeho obsahu) a pro pokračování výzkumu, který financuje Grantová agentura České republiky, nyní skládá nový tým a nabírá nové doktorandy. Prioritou jsou testy na myších, ale do budoucna je cílem člověk. Paralelně proto bude jeho tým testovat cesty, jak by šla RNA interference zapnout a vypnout v lidských buňkách.