TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Ani tuto zimu Češi nezmrznou. Obejdeme se ale bez ruského plynu i do budoucna?

Plynu je – a bude – dost. Po loňské panice ceny plynu výrazně poklesly a dnes už je levnější než v předvečer Putinova útoku na Ukrajinu. Tak levný jako před covidem ale už nejspíš nikdy nebude.

Ani tuto zimu Češi nezmrznou. Obejdeme se ale bez ruského plynu i do budoucna?
Česko nebude mít problém s nedostatkem plynu, ilustrační foto | Shutterstock.com

Nedostatek zemního plynu Česku nehrozí. Levný plyn z Ruska se už ale do Evropy nevrátí. 

Na otázku „Jaká je budoucnost českého plynárenství?“ se pokoušela odpovědět debata, kterou ve čtvrtek 7. prosince uspořádal Institut pro veřejnou diskusi. Poměry na trhu s plynem zásadně změnila válka na Ukrajině a následné rozhodnutí Evropské unie, že se do roku 2027 od ruského plynu nadobro odstřihne.

Uklidnění po loňské panice

Ceny zemního plynu se zásadně liší podle regionů. Zatímco v Severní Americe je plyn nejlacinější, protože jej ve velkém produkují Spojené státy i Kanada, na asijském trhu se naopak plyn prodával za nejvyšší ceny. Vysoká poptávka v Evropě ovšem v roce 2022 způsobila (zásadní roli v tom sehrála také neochota Kremlu spustit Nord Stream 1 a chybějící turbíny z Kanady), že se loni před topnou sezonou cena zemního plynu vyšplhala v Evropě na historická maxima. 

 

Na konci loňského srpna dosáhla megawatthodina plynu na spotovém trhu TTF úrovně až 290 eur a způsobila celoevropskou paniku. Množily se černé scénáře a prognózy (částečně živené Kremlem), jak budou Evropané v zimě mrznout a jak zkolabuje průmysl. Chmurné předpovědi se naštěstí nenaplnily. Nyní se plyn prodává za čtyřicet eur za megawatthodinu a je už levnější než v předvečer Putinova útoku na Ukrajinu. 

„Ceny se za poslední rok stabilizovaly,“ zdůraznil Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu. Poměry změnil hlavně masivní dovoz zkapalněného plynu (LNG), dodávky ruského trubkového plynu do EU naopak zásadně poklesly. Plynu by měl být dostatek i v následujících letech, a to díky urychlenému budování nových terminálů pro LNG.

Otázkou nebude množství, ale cena

Zásadní otázkou je ale cena plynu, která se už jen těžko vrátí na úroveň sedmnácti eur za megawatthodinu jako před pandemií covidu. Vysoké loňské ceny zároveň zařídily, že domácnosti i průmysl šetřily. Spotřeba plynu v Česku se loni meziročně propadla o pětinu na 7544 milionů metrů krychlových (81 547 gigawatthodin). A Zaplatílek očekává, že i v tomto roce spotřeba plynu dále klesne. 

Zdůraznil, že vláda od minulého roku jedná s novými dodavateli (plyn poté samozřejmě nakupují nezávislí obchodníci, ne stát). Kromě Norska jde o LNG například z Alžírska, USA a Kataru. Zástupci vlády ale jednali také s Ománem, Malajsií nebo Kanadou. 

Chybí napojení na Polsko

Kromě zajištění kapacit v LNG terminálech v Nizozemsku nebo Německu plánuje ministerstvo průmyslu využívat i terminál v Polsku, který ale nemá přímé napojení na českou plynárenskou infrastrukturu. O propojení neměla předchozí, Babišova vláda zájem, ovšem projekt Stork II nebyl ani prioritou polského kabinetu. Další teoretickou možností je napojení české plynárenské soustavy na italské terminály, a to přes rakouské území.

Kritické období může nastat po roce 2025, kdy má Ukrajina přestat s tranzitem ruské ropy do Evropy. Před rokem 2030 se také počítá s postupným odstavováním uhelných zdrojů. Ty už nebudou kvůli vysokým cenám emisních povolenek rentabilní.

Místo uhelných elektráren plynové zdroje

I proto by měla vláda rychle rozhodnout o budování nových plynových zdrojů, apeloval během debaty místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Dobu výstavby elektráren odhadl minimálně na čtyři roky. Ze zemního plynu se v Česku vyrábí jen osm procent elektřiny, takže na domácím trhu podle něj existuje velký prostor pro zvýšení role paroplynových bloků, jež mají výrazně nižší emise než uhelné elektrárny.

Cyrani varoval, že bez nových zdrojů energie hrozí scénář, kdy bude v Česku okolo roku 2030 elektřina výrazněji dražší než v Německu, což by mělo katastrofální důsledky pro český průmysl. Do konce této dekády by tak měly ideálně vzniknout plynové zdroje o instalovaném výkonu pěti gigawattů. 

Hudbou budoucnosti zatím zůstává Bruselem prosazovaný zelený vodík, s nímž po roce 2030 počítá i česká vláda. Pokud se postaví další jaderné zdroje, mohly by ho ideálně vyrábět elektrolyzéry v blízkosti jaderných elektráren. Dalším perspektivním zdrojem může být větší produkce biometanu. Už nyní je v Česku téměř šest stovek bioplynových stanic.