Prezident Donald Trump ihned po svém nástupu do fuknce vyhlásil stav energetické nouze a zrušil regulace těžby ropy a plynu
noamgalai / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Nerostné zdroje
Trumpův zlatý důl. Geologové našli pod USA 30 miliard dosud neobjevených barelů ropy
Spojené státy jsou aktuálně největším producentem ropy a zemního plynu na světě. Jejich produkce už je však na vrcholu a očekává se zpomalení – na vině je mimo jiné i přirozené vyčerpávání ložisek. Nová studie amerického geologického ústavu (USGS) ale přinesla překvapivé zjištění: pod federálními pozemky se nachází téměř 30 miliard barelů dosud netěžené ropy.
Redaktor junior
Těžba ropy a plynu ve Spojených státech byla v posledních letech politicky citlivým tématem. Zatímco administrativa prezidenta Joea Bidena se snažila těžbu omezit, s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu přišel obrat a naopak došlo k výrazné podpoře těžby ve jménu energetické soběstačnosti a exportu.
Nyní přinesl geologický ústav čísla, která koncept americké energetické dominance znovu oživují. Podle aktuálního průzkumu USGS se na území USA nachází až 29,4 miliardy barelů dosud neobjevené ropy.
Největší zásoby má podle organizace Aljaška, kde leží 14,5 nevytěžených barelů. Následuje Nové Mexiko s 8,9 miliardy a Nevada s 1,4 miliardy barelů. U zemního plynu odhaduje USGS rezervy na více než 391 trilionů krychlových stop, tedy 11 trilionů metrů krychlových.
Těžba v poslední letech upadala
Počet těžebních věží v USA dlouhodobě klesá, především kvůli nižším cenám surovin na světových trzích a zvyšujícím se vstupním nákladům. A částečně i proto, že snadno dostupná a levná ložiska docházejí.
V posledních letech byla hlavním tahounem růstu americké těžby Permská pánev, která zasahuje Texas i Nové Mexiko. Tento region dokázal dlouho kompenzovat útlum těžby v USA.
Jenže i Permská pánev začíná narážet na své limity – nové vrty jsou dražší a nejsou tak produktivní jako ty nejlepší, které už byly vytěženy. Někteří analytici však stále věří, že může přijít další boom.
S novými čísly USGS se ale stává tato otázka pro americkou vládu o něco méně naléhavou. Pokud se pod Aljaškou skutečně skrývá více než 14 miliard barelů surové ropy, nedostatek nových ložisek nebude pro světovou ropnou velmoc představovat problém ještě několik dalších let.
„Americká energetická dominance je důležitější než kdy dřív. Tato zpráva zdůrazňuje, jak zásadní roli hraje věda při utváření naší energetické budoucnosti,“ uvedl ke studii ministr vnitra Doug Burgum.
Ceny ropy se aktuálně pohybují nad 65 dolary za barel, kam opět spadly po krátkodobém zdražení na více než 75 dolarů v souvislosti s napětím mezi Izraelem a Íránem. Americká West Texas Intermediate (WTI) je historicky o něco levnější než severomořská ropa Brent.
Ekologové varují
I bez tohoto výkyvu ceny už několik týdnů mírně rostly. Ropné společnosti ovšem zajímá spíše dlouholetý vývoj, který je nadále velmi nejistý – například kvůli možným politickým změnám po dalších prezidentských volbách.
Environmentální organizace ostře kritizují vzkříšenou těžbu v USA. „Veřejné pozemky mají být spravovány v zájmu všech občanů a jejich zdroje pečlivě chráněny i pro budoucí generace,“ uvedla podle agentury Bloomberg Rada na ochranu přírodních zdrojů (NRDC). Podle ní se Trumpova administrativa příliš podřizovala zájmům bohatých energetických firem.
Někteří ekonomové navíc tvrdí, že rozšíření těžby na federálních územích by nemělo výrazný dopad na ceny energií, protože firmy drží kartelovou cenovou politiku.
Pokud se ukáže, že těžba z nově objevených ložisek dává ekonomický smysl, může se situace rychle změnit — už jen proto, že globálně nových objevů v posledních letech výrazně ubývá.
