Mají se i mladí u nás bát o místo? Nahradí jejich práci umělá inteligence?

Mají se i mladí u nás bát o místo? Nahradí jejich práci umělá inteligence?

Shutterstock.com

Trh práce

Vlna propouštění už dopadla i na generaci Z. Mladí se začínají reálně bát o místo

Rozsáhlá propouštění ve velkých mezinárodních korporátech a tlak na předchozí pracovní zkušenosti začínají znervózňovat mladé z generace Z. Už i v prestižních a stabilních firmách se mluví o možnosti výpovědí a nejmladší zaměstnanci jsou často první na řadě. Rozmach umělé inteligence jim situaci pravděpodobně ještě zkomplikuje.

Podle nové zprávy pojišťovny Allianz Life se obává ztráty práce v příštím roce 64 procent mladých pracovníků z generace Z (zpravidla lidé narození mezi lety 1996 a 2009), což je výrazně více než u předchozích generací – mileniálů (45 procent) a generace X (41 procent). Oproti minulým měsícům jde o nárůst téměř o deset procentních bodů.

Ačkoli data pocházejí z USA, je třeba je brát vážně. Přímo ve Spojených státech totiž situace na trhu práce není natolik kritická, aby sama o sobě mladé znervózňovala.

Celková nezaměstnanost za oceánem zůstává nízká – již několik měsíců se pohybuje lehce nad čtyřmi procenty, v červnu konkrétně činila 4,1 procenta. Počet volných pracovních míst v květnu dokonce stoupl na 7,8 milionu.

Podle agentury Reuters můžeme hovořit o stabilním, velmi pozvolně rostoucím trhu práce. Lze proto spekulovat, zda ohrožení pracovního místa necítí vlivem velké propojenosti světa prostřednictvím sociálních sítí i mladí v Evropě.

Proč se tedy nyní mladí tolik bojí o místo? Podle magazínu Newsweek mezi nimi panuje nejistota. „Na začátku kariéry se cítíte nahraditelní a nemáte pocit, že byste měli v práci nějaký vliv,“ řekl expert na HR David Rice.

Podle něj je situace pro generaci Z o to těžší, že mnoho z jejích příslušníků teprve získává základní dovednosti, zatímco pracovní trh pro juniory prochází značnou proměnou.

Managementy velkých firem navíc nemají příliš času, aby se mladým posilám individuálně věnovaly. Ty se pak v zaměstnání cítí ztraceny, protože často netuší, co se od nich vlastně očekává. Následně propadají úzkostem a únavě.

Že obavy mladých nejsou plané, potvrzují i úsporné tendence globálních firem, u nichž by před časem zužování stavů čekal jen málokdo.

Například automobilka General Motors během převzetí Cruise propustila téměř polovinu zaměstnanců své robotaxi divize, což znamenalo přibližně tisíc lidí.

Stejně tak Microsoft oznámil propouštění zhruba devíti tisíc zaměstnanců, tedy asi čtyř procent své pracovní síly, s výrazným dopadem na divizi Xbox a prodejní týmy.

Síť kaváren Starbucks potvrdila v únoru letošního roku, že propustí přibližně 1100 korporátních zaměstnanců jako součást restrukturalizačního plánu pod novým vedením CEO Briana Niccola, přičemž jde o výrazné snížení počtu pracovníků na centrálních pozicích.

Disney ohlásil v červnu redukci několika stovek pracovních pozic v oblasti filmové a televizní tvorby i v korporátním finančním oddělení, přičemž jde o součást širší vlny restrukturalizace firmy.

Automobilka Volvo Cars oznámila, že zruší tři tisíce převážně kancelářských pracovních míst v rámci rozsáhlé restrukturalizace reagující na propad poptávky po elektromobilech a celosvětovou nejistotu.

V USA je s napětím rovněž sledována snaha prezidenta Donalda Trumpa o osekání státního aparátu. V ohrožení jsou stovky až tisíce pracovních míst napříč státními agenturami. Skončit má dokonce celé jedno ministerstvo, konkrétně školství.

Podle dat firmy Challenger, Gray & Christmas přesáhl počet oznámených propouštění za první polovinu letošního roku hranici 744 tisíc, což je nejvíce od začátku pandemie.

Zvláštní kapitolou je vliv umělé inteligence. Podle Světového ekonomického fóra až 41 procent firem předpokládá, že kvůli AI v příštích pěti letech zredukuje počet zaměstnanců.

Rice míní, že to u mladých vyvolává pocit, že si možná budují kariéru v oboru, který může brzy přestat existovat. A nikdo dnes nedá ruku do ohně za to, že tomu tak skutečně není.