Ondřej Tyleček, spolumajitel kreativní agentury Fairy Tailors

Ondřej Tyleček, spolumajitel kreativní agentury Fairy Tailors

Fairy Tailors / MidJourney/ Shutterstock.com, koláž Hrot 24

Toxický dopamin a anonymita: co skutečně stojí za nárůstem kyberšikany u dospívajících

Mladé generace tráví na sociálních sítích značnou část dne, což zvyšuje riziko kyberšikany. Prevence, otevřená komunikace a pravidla pro online chování jsou klíčové pro bezpečí dětí.

Ondřej Tyleček

Generace Z a Alfa tráví online výrazně více času než starší generace, a to nejen pro zábavu, ale i pro vzdělávání, práci nebo navazování vztahů. U Generace Z se odhaduje, že 3–4 hodiny denně tráví na sociálních sítích, u Generace Alfa (děti kolem 10–15 let) je to někdy ještě více, často přes 5 hodin denně. Offline aktivity, které byly dříve samozřejmostí – sport, osobní setkávání, čtení – jsou částečně vytlačovány online světem. Sociální sítě se staly hlavním prostorem, kde se mladí lidé socializují, řeší vztahy, hledají vzory i potvrzení vlastní hodnoty. Neznamená to, že by úplně opouštěli offline svět, ale hranice mezi offline a online se stírá a online má stále větší váhu.

Tento trend zároveň vytvořil více prostoru pro kyberšikanu – záměrné ubližování, ponižování nebo obtěžování, které probíhá v online prostředí. Nejčastěji jde o urážlivé komentáře a zprávy, šíření fotek, videí nebo pomluv, vytváření falešných profilů, vylučování ze skupin a ignorování v online komunikaci nebo hate speech a trolling, které se mohou stupňovat až k vyhrožování. U dětí a dospívajících je nebezpečné hlavně to, že online prostor je pro ně celý svět. Útok, který by dřív zůstal mezi čtyřmi zdmi, se najednou stává veřejným a může mít mnohem větší dopad na psychiku a sebevědomí. Zranitelné jsou všechny děti a dospívající, mezi častější cíle útoků patří teenageři, kteří hledají svou identitu, například LGBTQ+ adolescenti, nebo děti s odlišným vzhledem.

Protože je dnes kyberšikana součástí života mnoha dětí, je nezbytná její prevence. V Česku se využívají interaktivní materiály a hry, například DigiStories: Nela, která děti vtahuje do příběhu oběti kyberšikany a následně podporuje diskusi ve třídě. Menší děti se hravou formou seznamují s bezpečným chováním online třeba prostřednictvím hry Městečko Kybernetov.

Tyto aktivity pomáhají dětem situace rozpoznat a naučit se, jak na ně reagovat, ale samy o sobě nestačí. Základem je otevřená komunikace mezi rodiči a dětmi. Děti se musí cítit bezpečně, aby se svěřily, když narazí na šikanu nebo nepříjemný obsah, a rodiče by měli naslouchat, vysvětlovat a vést diskuzi místo trestání. Stejně důležité je nastavení jasných pravidel pro používání aplikací a limit pro čas strávený na sociálních sítích.

A zejména je potřeba, aby rodiče i děti chápali základní principy všech sociálních sítí. Že algoritmus sítě šije každému uživateli obsah na míru a jeho cílem je udržet pozornost uživatele co nejdéle, často i prostřednictvím toxického obsahu. Že nás sociální sítě opíjí levným dopaminem, což snadno vede k závislosti, zejména u mladých lidí. Děti se proto musí odmala učit, že sociální sítě a jejich algoritmy jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Rodiče pak musí dětem regulovat čas, který na sítích tráví, a přiměřeně věku je ochránit před takovým online prostředím, které by pro ně bylo nebezpečné.

Autor je spolumajitel kreativní agentury Fairy Tailors

Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz