Sídlo Lichtenštejnů. Hrad Vaduz shlíží na stejnojmenné hlavní město čtyřicetitisícové alpské zemičky
Foto: Shutterstock.com
Jak protiruské sankce drtí obdivované Lichtenštejnsko: nemá se tu kdo postarat o ohromný majetek
Lichtenštejnsko čelí bezprecedentní krizi. V této malé alpské zemi známé nízkými daněmi, vyspělým finančním sektorem, exportem průmyslových výrobků a vysokou životní úrovní vznikly stovky takzvaných „zombie trustů“. Tedy právních struktur, které formálně existují, ale nemá je kdo spravovat. Jsou totiž spojovány s Ruskem, na nějž jsou uvaleny ekonomické sankce.
redaktor
Hodnota majetku v těchto trustech se pohybuje od pěti milionů dolarů v hotovosti až po miliardové soubory aktiv, mezi nimiž jsou například jachty, letadla, luxusní nemovitosti či rodinné investiční kanceláře.
Většina trustů je spojena s ruskými občany, často bohatými, žijícími v zahraničí, například ve Francii, Itálii nebo Dubaji. Nejedná se nutně o lidi, kteří jsou přímo na sankčních seznamech USA nebo EU, ale nějaká vazba na Rusko u nich existuje. Ať už jde o původ, občanství či historické obchodní vztahy.
Problém nastal poté, co v loňském roce vláda USA pod vedením prezidenta Joe Bidena uvalila sankce na některé lichtenštejnské subjekty a varovala před sekundárními sankcemi pro evropské instituce spolupracující s ruskými klienty.
Šlo o opatření, které mělo odradit od ekonomické spolupráce s Ruskem, jež už čtvrtým rokem vede válku proti sousední Ukrajině.
Lichtenštejnský regulační úřad proto vyzval fiduciáře (správce majetku), aby okamžitě ukončili vztahy s klienty, u nichž hrozí americké sankce.
Výsledkem je masový exodus ředitelů trustů, kteří se obávali obrovských pokut a ztráty reputace. Američany si nikdo nechtěl znepřátelit a ani ohromné odměny za správu majetků nestály za možné právní komplikace a střety se zákonem.
Podle prestižního deníku Financial Times je nyní až 800 entit v právním vakuu. Nemají nikoho, kdo by rozhodoval o jejich správě, investicích či likvidaci.
„Mluvíme o miliardových zombie trustech a zatím neexistuje žádné řešení. Nikdy jsem nic podobného neviděl,“ řekl deníku právník z Vaduzu, jehož klienti patří mezi postižené. Celkově jde o bezprizorní jmění v řádu miliard dolarů, které nyní nikdo nemůže spravovat.
Situace ohrožuje finanční pověst Lichtenštejnska, které bylo dosud považováno za stabilní centrum pro zakládání trustů a ochranu majetku. Podle tamních právníků a politiků může mít krize dopad i na bankovní sektor.
Miliardové majetky bez správců a nejisté právní prostředí totiž ohrožuje to, na čem si knížectví vždy zakládalo, totiž liberální, avšak přehledné ekonomické prostředí.
Současně je malá země pod velkým tlakem nejen z USA, ale i z Ruska. Kreml opakovaně hrozil, že bude chtít chránit své občany a majetek silnějšími protiopatřeními.
Rovněž USA už ústy svého prezidenta Donalda Trumpa avizovaly, že v úvahu připadají další ekonomické sankce vůči Rusku a ruským občanům.
Knížectví proto zřídilo krizovou pracovní skupinu, která hledá řešení. Zvažuje například možnost jmenovat náhradní správce či urychlit likvidaci těchto „sirotčích“ entit.
Jak ale uvedl tamní právník Helmut Schwärzler, situaci komplikuje složitá síť překrývajících se amerických, evropských a lichtenštejnských zákonů.
„Úřady samy přiznávají, že netuší, co se stane zítra, natož za měsíc nebo dva,“ dodal. Americké sankce prý vyvolaly v zemi „paniku.“
Lichtenštejnsko, jež má pouhých 40 tisíc obyvatel, je jednou z nejbohatších zemí světa. Díky příznivým daňovým a právním podmínkám se stalo významným finančním centrem, kam si lidé a firmy z celého světa ukládají majetek prostřednictvím trustů a nadací.
Jeho stabilita a neutralita z něj dělají atraktivní destinaci pro mezinárodní kapitál. Právě proto nynější krize vzbuzuje tak velkou pozornost a nutí tamní vládu k urychleným legislativním opatřením.