Celý systém střídání času dvakrát do roka je z ekonomického hlediska dávno překonaný a ze společenského spíš škodlivý než přínosný
Ilustrace: vygenerováno v Nano Banana
Změna, která stojí víc, než kolik ušetří. Kvůli střídání času přichází Česko o stovky miliard korun ročně
Česko přichází změnou času o 180 miliard korun ročně, i kvůli neblahým dopadům na zdraví, plyne z analýzy London Schoool of Economics. Přitom úspora ze změny činí jen 84 milionů korun, tedy zhruba 2000krát méně.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Dnes nad ránem jsme si opět přetočili hodiny zpět, z letního na zimní čas. Získali jsme hodinu spánku navíc, a tak se může zdát, že tentokrát šlo o příjemnou změnu.
Jenže tato drobná úleva zakrývá větší problém. Celý systém střídání času dvakrát do roka je z ekonomického hlediska dávno překonaný a ze společenského spíš škodlivý než přínosný.
Přechodem na letní čas se ještě před pandemií a válkou ušetřilo v Česku elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. Dnes, kdy je cena energie podstatně výš než před několika lety, se úspora elektřiny přepočtená na koruny pohybuje okolo 84 milionů korun ročně.
Úspora se může zdát na první pohled vysoká, ale v měřítku celé republiky je to ekonomicky bezvýznamná částka. Odpovídá přibližně jedné koruně pro člověka s měsíčním příjmem sto tisíc korun. Takový člověk si sotva všimne, že mu koruna přibyla nebo ubyla.
Přesto se dvakrát ročně posouvají hodiny. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že energetický přínos je zanedbatelný, zatímco společenské a zdravotní dopady jsou hmatatelné – od poklesu produktivity až po zvýšené riziko dopravních nehod či zdravotních problémů v následujících dnech po posunu času.
Výzkum z Londýnské školy ekonomie a politických věd (London School of Economics, LSE) ukazuje, že právě tyto nenápadné změny rytmu snižují životní spokojenost i pracovní výkon.
Jen jarní posun o hodinu dopředu podle něj představuje ztrátu blahobytu, kterou lze v podmínkách evropských ekonomik vyjádřit částkou zhruba 754 eur, tedy více než 18 tisíc korun, na osobu ročně.
Pokud bychom tento systém opustili, přineslo by to podle výpočtů pro Evropu celkový přínos v řádu stovek miliard eur. V českém měřítku jde o ekvivalent více než 200 miliard korun ročně.
Vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt Česka v přepočtu na osobu dosahuje v paritě kupní síly měny zhruba 90 procent průměru zemí EU, získáváme adekvátním snížením uvedené sumy 754 eur částku přibližně 679 eur.
Ta je tedy podmínkám v Česku ještě blíže. Odpovídá zhruba 16 500 korun na osobu ročně. To je tedy zhruba 180 miliard korun ročně, o které česká ekonomika a její obyvatelstvo dle London School of Economics přichází.
Poměříme-li to s uvedeným údajem 84 milionů korun, ztráta české ekonomiky ze změny času je více než 2000krát vyšší než její zisk z ní.
Letní čas měl původně své opodstatnění. V době první světové války, kdy se šetřilo uhlí, dával smysl. Jenže v roce 2025 už energetiku neřídí budíky, ale technologie.
Chytré sítě a moderní řízení spotřeby dokážou ušetřit mnohem víc než mechanické posouvání ručiček dvakrát do roka.
Evropa se už jednou rozhodla se střídáním času skončit. Evropský parlament to schválil v roce 2019, ale členské státy se dosud neshodly, zda ponechat natrvalo čas letní, nebo zimní.
A tak vše zůstalo při starém. Mezitím se každý rok zbytečně ztrácí energie, produktivita i zdraví lidí.
Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.
