Kolumbii se nyní vyplatí investičně vyhnout. Peníze ani životy tu teď nejsou v bezpečí, ukazuje poslední vývoj (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Hromadný exodus
Zmar, chaos, vraždy. Situace v Kolumbii je moc i na otrlé průmyslníky, kufry tu balí už i ropní baroni
Kolumbie zažívá bezprecedentní odliv zahraničních energetických firem. V posledních měsících odcházejí z místního trhu i největší ropní giganti, kteří zde ještě donedávna plánovali dlouhodobé investice. Za vším stojí kombinace vládních restrikcí, prudkého nárůstu násilí a politické nejistoty. Situaci navíc vyhrotila nedávná vražda senátora Miguela Uribeho Turbaye, jenž usiloval o prezidentskou kandidaturu.
redaktor
Po nástupu prvního levicového prezidenta v historii země Gustava Petra v srpnu 2022 došlo k zásadní změně pravidel hry. Petro, bývalý gerilový bojovník, prosadil zákaz hydraulického štěpení, zavedl nové daně na prodej ropy a postupně přestal udělovat licence k průzkumu ložisek.
V roce 2023 tak Kolumbii opustil ExxonMobil, když mu zákaz frakování a rostoucí zdanění znemožnily plánovanou těžbu. Následně své aktivity omezily či ukončily také Chevron, Shell a španělský Repsol.
V listopadu 2022 zavedla Petrova vláda škálovanou přirážku k ceně ropy, která mohla činit až 15 procent. Administrativa navíc uvalila procentní odvod z produkce, původně jen dočasný, který byl prodloužen minimálně do konce roku 2025. A podle analytiků se může stát trvalým.
Ekonomické ztráty Kolumbie prohlubuje i dramatické zhoršení bezpečnostní situace. Po rozpadu mírových dohod s povstalci se v ropných regionech znovu rozhořely boje.
Podle webu OilPrice.com se střety soustřeďují zejména v departementech Putumayo, Caquetá a Arauca, tedy v oblastech s klíčovou ropnou infrastrukturou.
Vláda není schopna násilí potlačit a ropné společnosti musejí vynakládat ohromné prostředky na vlastní ozbrojenou ochranu.
Smrtící bílý prášek
K destabilizaci přispívá i rekordní produkce kokainu. V roce 2023 dosáhla Kolumbie historického maxima 2 664 tun, přičemž plocha osázená kokou vzrostla na 253 tisíc hektarů.
Obchod s kokainem financuje růst ozbrojených skupin, které následně útočí na ropovody, vrtné soupravy i transporty surové ropy.
I průmyslníci a ropní baroni, kteří jsou zvyklí na tvrdé podmínky rozvojových trhů, už s Kolumbií nechtějí mít nic společného.
Politická reprezentace se ocitla v krizi. Nedávno podlehl následkům střelného atentátu senátor Miguel Uribe Turbay, který usiloval o nominaci do prezidentských voleb.
Jak připomněla agentura Reuters, útoky na politiky v posledních letech výrazně ubyly, vražda zákonodárce však otřásla nejen politickými stranami, ale i důvěrou obyvatel ve schopnost státu zajistit bezpečnost.
Podle nich ztrácí kontrolu nad vnitřním pořádkem, což odrazuje investory napříč trhem. Ústup ropných firem přichází ve velmi nevhodnou dobu, kdy Kolumbii hrozí nedostatek domácí produkce zemního plynu.
Tamní průmyslová zařízení neprošla modernizací a na tomto palivu závisí elektrárny, domácnosti i průmysl.
Podle OilPrice.com může klesající těžba a rostoucí dovoz energií vyústit v energetickou krizi, která zasáhne už tak křehkou ekonomiku a dále prohloubí chudobu.
Ratingové agentury S&P a Moody’s navíc nedávno snížily hodnocení Kolumbie na stupně BB a Baa3. S&P přidělila zemi takzvaný negativní výhled ratingu, což naznačuje riziko dalšího snížení skóre v příštích 18 měsících.
Takové ohodnocení vysílá zahraničním investorům jasný signál, že by měli příležitosti hledat jinde než v Kolumbii.
Dopady této geograficky vzdálené krize na Česko mohou být spíše nepřímé. Kolumbie je sice menší producent než země Perského zálivu, ale pořád jde o významného exportéra ropy a uhlovodíků v regionu.
Každý odchod velkých firem a pokles produkce znamená menší nabídku na globálním trhu, což může při napjaté situaci tlačit ceny nahoru.
Česká republika je dovozce energií, a tudíž by případný růst cen nějakým způsobem rovněž pocítila.
