Když Veronika Sovadina Kašáková dnes, jako dospělá, vstoupí do dětského domova, nikdy nemá pocit, že přichází do cizího. Sama vyrůstala v dětském domově, a proto nyní pomáhá dalším dětem, které potkal stejný osud.

„Při jedné z prvních návštěv dětského domova po letech jsem měla pocit, jako bych se znovu ocitla doma – mezi sourozenci, které jsem kdysi opustila jen fyzicky, ale ne emocionálně,“ vypráví Veronika. Právě z hlubokého pouta vyrostla myšlenka založit vlastní nadační fond.

Zpočátku to pro ni nebyl nějaký dlouhodobý plán ani ambice, spíš přirozené pokračování života někoho, kdo zná prostředí dětského domova zevnitř a vrací se do něj ne proto, že musí, ale protože chce.

Fond vznikl v roce 2016. V té době se na Veroniku obraceli lidé s nabídkami pomoci – materiální i finanční – a ona je spontánně předávala dětským domovům, které znala.

Magazín HrotMagazín Hrot

Proč Česko ztrácí stabilitu? Ivana Tykač přináší nečekané odpovědi v novém Hrotu

Silným impulzem byla i její kniha o životě v dětském domově, vydaná v roce 2015. Přála si, aby se dostala do všech domovů v Česku. Odezva pedagogů i samotných dětí ji přesvědčila, že má smysl uchopit pomoc systematičtěji a formálně ji zastřešit.