Česko se letos vůbec poprvé zapojilo do mezinárodního šetření Index připravenosti na léčbu rakoviny. V něm tým doktora Roberta Cooka z think-tanku časopisu The Economist analyzuje 29 států a jejich boj s rakovinou. Ukázalo se, že i přes dlouhodobou podfinancovanost tuzemského zdravotnictví ve světovém srovnání obstojíme. „V některých ukazatelích Česká republika dokonce exceluje,“ říká Cook.

Index připravenosti na léčbu rakoviny nyní analyzuje zdravotnické systémy ve 29 zemích světa. Klade si otázku, jak se připravují na řešení zvyšujícího se počtu lidí žijících s rakovinou, a porovnává je hodnocením 45 přesně definovaných indikátorů, které schválila skupina odborníků.

Zjistili jsme, že všechny země by se mohly zlepšit kombinací lepší prevence, opatření v oblasti zdravotní politiky, výzkumu a spravedlivějšího přístupu k péči, jako je včasná diagnostika, léčba a paliativní léčba. Ve většině zemí se objevily určité známky pokroku a celkově se vzorce a priority mezi zeměmi lišily.

Vyšší skóre v indexu úzce souviselo mimo jiné s většími investicemi do zdravotní péče, výzkumu a s jasnými strategiemi pro poskytování komplexní onkologické péče.

Česká republika zaujímá v boji s rakovinou přední postavení. V žebříčku 29 zemí se umístila na osmé příčce. Dosáhla dobrých výsledků zejména v dostupnosti lékařské péče a její úrovni. Síť komplexních onkologických center po celé zemi zajišťuje lidem s rakovinou vysoce kvalitní komplexní péči. Infrastruktura, měřená počtem kvalifikovaných zdravotnických odborníků v přepočtu na obyvatele, byla v ČR obzvlášť silná.

Česko si vedlo zvlášť dobře u ukazatelů týkajících se kvality sběru dat a výzkumných kapacit. To bylo překvapivé i pro některé lidi, kteří zemi dobře znají. Bodování tohoto ukazatele závisí na tom, zda země má registr pacientských dat a národní program výzkumu rakoviny, stejně jako školicí programy v oblasti epidemiologie. Český národní registr byl založen v roce 1976 a je uznáván jako vysoce kvalitní co do rozsahu a pokrytí. To společně s dobrou úrovní onkologického výzkumu, na kterém se podílí osmnáct komplexních onkologických center, vysvětluje vysoké dosažené skóre. S rychlými změnami, ke kterým v poslední době dochází v oblasti biotechnologií, by se v budoucnu projekt Indexu připravenosti mohl podívat na to, jak mohou vlády podpořit právě výzkum a vývoj v oblasti onkologie.

Mezi 65 456 lidmi, kterým byla v roce 2018 v České republice diagnostikována rakovina, jsou čtyři nejčastější typy v pořadí rakovina prostaty, tlustého střeva a konečníku, prsu a plic. Částečně díky zavádění nových metod léčby je nyní přežití lidí s diagnózou rakoviny prostaty nebo prsu obvykle velmi dobré. To znamená, že diagnózy vykazující nejvyšší úmrtnost jsou poněkud odlišné. Z tohoto pohledu jsou nejhorší rakovina plic, kolorektální (tlustého střeva a konečníku, pozn. red.), slinivky a prsu, která má ale při včasném záchytu velmi podobnou úmrtnost jako rakovina prostaty.

Odborníci označili jedenáct typů rakoviny, u kterých bychom změnami v životních návycích mohli dosáhnout pozitivních změn. Jsou jimi rakovina úst, jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, hlasivek, plic, prsu, dělohy, ledvin a močového měchýře. V současné době se předpokládá, že zhruba čtyřiceti až padesáti procentům z přibližně 1,4 milionu případů pacientů s těmito nádorovými onemocněními v Evropě by bylo možné předejít tím, že přestaneme kouřit, snížíme obezitu a konzumaci alkoholu a zvýšíme fyzickou aktivitu a příjem ovoce a zeleniny.

Zjednodušeně ano, avšak neplatí to bez výjimek. Pravdou totiž je, že ačkoli jsou zdravé návyky všeobecně známy, jednotlivci mohou čelit překážkám, jako je například závislost, které jim brání podniknout potřebné kroky a rozhodnout se pro cestu vedoucí ke snížení rizika. Existuje mnoho způsobů, jak mohou tvůrci národních politik k takovému rozhodnutí populaci nasměrovat.

Mezi nejúčinnější opatření patří například programy kontroly užívání tabáku, jeho regulace či zdanění. Pro podporu fyzické aktivity v populaci je rovněž důležitá identifikace strategií pro budování komunitní podpory s cílem změnit životního prostředí. Příkladem mohou být cyklostezky, parky a také třeba možnost cvičení na pracovišti. Důležité je rovněž hledání nových způsobů, jak posílit změny chování již v dětství prostřednictvím vzdělávání, aby se i v dospělosti lidé drželi na zdravé hmotnosti, nestravovali se ve fastfoodech a podobně.

Rakovina se může vyvinout v jakémkoli věku. Ale jak stárneme, u většiny typů rakoviny incidence vzrůstá. Je to částečně dáno faktem, že se buňky v našem organismu mohou časem poškodit. Toto poškození se pak s věkem může hromadit a někdy může vést ke vzniku rakovinného bujení. Odhaduje se, že asi polovina všech nádorových onemocnění vzniká u lidí nad sedmdesát let.

Kouření je silně spojeno s řadou typů nádorů a přestat kouřit je jedním z nejdůležitějších způsobů, jak snížit individuální riziko i výskyt rakoviny v populaci. Zhruba třem z deseti nádorů by se teoreticky dalo předejít, pokud by byl tento rizikový faktor zcela odstraněn. V tomto případě má věda jasno již dlouho. Souvislost mezi kouřením a rakovinou je známá již více než šedesát let.

Nedostatek pohybu je jedním z několika faktorů, které přispívají k riziku vzniku rakoviny. Pro většinu lidí má zvýšení fyzické aktivity i další přínosy pro zlepšení duševního zdraví, výskytu muskuloskeletálních onemocnění a artritidy, a je jich daleko víc.

Tento poměr se běžně používá pro spravedlivější srovnání zemí. Poměrně jednoduše se vypočítá vydělením mortality (úmrtnosti; ukazatel udávající podíl zemřelých z určité populace za určité časové období) novými případy neboli incidencí v daném roce. Vzhledem k tomu, že cílem je snížit incidenci prevencí a úmrtnost lepší péčí a léčbou, opatření umožňuje efektivní mezinárodní srovnání péče, které se lidem dostává, vzhledem k počtu nových případů.

foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

V současné době se předpokládá, že nejméně tři druhy rakoviny – rakovina děložního čípku, rakovina jater a rakovina žaludku – mohou být částečně spojeny s infekcemi. Jako měřítko ochrany populace před rakovinou děložního čípku jsme zvolili přítomnost národního programu očkování proti lidskému papilomaviru. Identifikovali jsme také údaje o procentu jednoletých dětí, které dostaly tři dávky vakcíny proti hepatitidě B, jako měřítko ochrany proti hepatitidě B – příčině rakoviny jater. Díky těmto velmi propracovaným programům očkování se Česko skutečně řadí ke světovým premiantům.

V celosvětovém měřítku se všechny ekonomiky potýkají s cenovou dostupností zdravotní péče pro léčbu rakoviny tváří v tvář stárnutí populace, zvyšující se nerovnosti a zvyšujícím se rizikům vzniku rakoviny. To se obvykle řeší v rámci rozpočtů na zdravotnictví. Stručně řečeno, všude tvůrci zdravotních politik hledají, jak vyvážit zvýšenou efektivitu lepším a spravedlivým přístupem a samozřejmě udržitelností, tím mám na mysli dlouhodobý pohled na to, kdy lze očekávat návratnost investic. Není to ojedinělý problém pro Českou republiku, je to problém, který vyvolává mnoho diskusí ve všech zemích.

Dobrá otázka, na kterou neexistují jednoduché odpovědi. Mohu říct, že jakákoli řešení by měla být pečlivě zvážena na úrovni země se zapojením všech zúčastněných stran, včetně pacientských organizací. Většina zdravotnických systémů po diskusi dospěla k řešení, které kombinuje centralizovaná vysoce spe­cializovaná centra s přenesením aspektů personalizovanější péče lokálně. Lidé s rakovinou a jejich rodiny často říkají, že neradi cestují na dlouhé vzdálenosti za péčí, která může být poskytnuta blíže jejich domovu.

Je to známkou toho, že demokracie jsou v posledních letech znatelně ohroženy. Občané často považují své zdraví za jednu z nejdůležitějších věcí, a proto se přirozeně stává středobodem předvolebních témat. Podle mého názoru je důležitou součástí demokratických procesů to, jak se vlády chovají mezi volbami, jak chrání občanské svobody. Nikoli tedy jen před volbami.

V rámci projektu jsme analyzovali data o úrovni výzkumu z veřejně dostupných zdrojů a registrů. Podle těchto informací si Česká republika vede velmi dobře.

Většina výzkumů a objevů v onkologii pochází z USA nebo zde vznikla. Prohlubuje se ale mezinárodní spolupráce a pro velké výzkumné či klinické studie jsou velmi běžná mezinárodní konsorcia. Myslím si, že i menší země mají skvělé příležitosti, aby v určitých oblastech ukázaly své přednosti.

Být součástí té konference bylo skvělé, hodně jsem se naučil od ostatních řečníků a užil jsem si ten krátký čas, který jsem měl, také k prohlídce vašeho skvělého historického města. Rozhodně doufám, že se do Prahy vrátím a uvidím víc. 

Robert Cook (63)

• Vystudoval všeobecné lékařství na Guy’s Hospital v Londýně a také obor veřejné zdraví na univerzitě v Aucklandu.

• Byl ředitelem a senior projektovým manažerem New Zealand Guidelines Group pro oblast kardiovaskulárních a dalších nemocí.

• Dnes je ředitelem The Economist Impact, think-tanku prestižního týdeníku The Economist, kde vede tým analytiků.

• V letech 2015–2020 byl zástupcem ředitele Diseminačního centra Národního ústavu pro výzkum zdraví (NIHR).

O mezinárodním srovnání

Zapojení Česka do Indexu připravenosti na léčbu rakoviny (Index of Cancer Preparedness), mezinárodního projektu The World Cancer Initiative skupiny The Economist Impact, iniciovaly společnosti PPF a Sotio. Česká republika obsadila osmou příčku z 29 zemí hodnocených z hlediska kvality opatření v oblasti prevence a léčby onkologických onemocnění. Silnými stránkami České republiky jsou dle indexu nejen infrastruktura zdravotnictví a dostupnost kvalifikovaných onkologických specialistů, ale i preventivní a screeningové programy spolu s včasnou detekcí onemocnění. Prostor pro zlepšení identifikoval index v oblasti strategického plánu země pro kontrolu a léčbu rakoviny nebo v podpůrné péči o onkologické pacienty a přeživší. Data indexu ukázala též horší výsledky v jednom z klíčových onkologických ukazatelů, pětiletém přežití. Výsledky všech 45 indexem porovnávaných indikátorů jsou k dispozici na webu Tydenikhrot.cz.

Top 10 zemí připravených na rakovinu

Umístění - Stát - Souhrnný počet bodů*

1. Austrálie 91,3

2. Kanada 90,0

3. Německo 88,1

4. Velká Británie 87,9

5. Nizozemsko 87,6

6. Spojené státy 87,4

7. Francie 86,1

8.–9. Česká republika 84,1

8.–9. Španělsko 84,1

10. Švédsko 83,2

Pozn.: * souhrnné bodové hodnocení v kategoriích politika plánování, poskytovaná péče a zdravotnický systém řízení

Zdroj: The World Cancer Initiative skupiny The Economist Impact