Ekonomové tápou nad americkým trhem práce
Ilustrace: DALL-E 3
Věštění z křišťálové koule amerického trhu práce
Součástí práce ekonomů je snaha s dostatečným předstihem předpovědět recesi. Jednoduchý a univerzální klíč k tomu bohužel nemáme. Existuje řada indikátorů, žádný z nich však není neomylný. Sanfranciská pobočka Fedu tento týden představila jeden z nich, který vychází z kondice trhu práce. Recesi aktuálně nepředpovídá. I tak ale existuje pravděpodobnost, že americké úrokové sazby brzy klesnou. Proč?
Jan Berka
Zmíněný indikátor nevychází z ničeho nového – sleduje vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých amerických státech. Jakmile ve většině z nich vzroste o půl procentního bodu oproti minimu za posledních 12 měsíců, jde o signál začínajících problémů.
Indikátor tímto přístupem vychází z aplikace upraveného pravidla Sahm rule, které se běžně používá pro celou ekonomiku. Tato mírně modifikovaná verze je aplikovaná na lokální ekonomiky.
Pravidlo vytvořila ekonomka Claudia Sahm. Sama ale upozorňuje, že její přístup má svá úskalí. Například v okamžiku, kdy dojde k aktivaci pravidla, je už v podstatě pozdě – recese začíná.
Přesto máme určitou časovou výhodu, než se plně rozjede. Na tomto principu založený indikátor aplikovaný na současný stav ukazuje, že recese americké ekonomiky nehrozí.
To je zcela odlišná situace od loňského léta, kdy indikátor vysílal varování. Tehdy bylo dokonce vyslyšeno, což skončilo zářijovým snížením sazeb Fedu o půl procentního bodu.
Současný vývoj na trhu práce je specifický opačným způsobem než loni. Americká míra nezaměstnanosti začala růst už před loňským létem v důsledku přílivu nových lidí na trh práce.
Letos zůstává nízká, protože lidé z trhu práce odcházejí – ať už kvůli stárnoucí populaci nebo Trumpově migrační politice.
Hlavní charakteristikou dnešního amerického trhu práce je „slow hire, slow fire“. Firmy nabírají pomalu a stejně tak pomalu propouštějí.
Kdo práci má, je ve výhodě. Kdo ji hledá, naráží na problém. Pokud se k tomu postupně přidá i očividně slábnoucí spotřebitelská poptávka, firmy mohou reagovat například pomalejším vytvářením nových pracovních míst.
To se ve finálních číslech může projevit se zpožděním, jak ukázaly nedávné negativní revize tvorby nových pracovních míst za květen a červen o bezmála 260 tisíc.
Proč by tedy měla centrální banka snižovat sazby, když míra nezaměstnanosti zůstává nízká? Hlavním argumentem je prevence.
Firmy nenajímají, což je problém především pro nově vstupující na trh práce. Pokud by se tento trend udržel a počet nezaměstnaných rostl, projevilo by se to ve vyšší míře nezaměstnanosti. A právě tomu může chtít centrální banka předejít.
Tento přístup je v rámci Rady guvernérů Fedu zatím v menšině. Pro snížení úroků na červencovém zasedání hlasovali jen dva centrální bankéři. Jejich počet by na zářijovém zasedání mohl vzrůst. Budou k tomu však potřeba data.
Na začátku příštího měsíce, konkrétně v pátek 5. září, budou zveřejněny nejnovější měsíční údaje o kondici amerického trhu práce, včetně revize předchozích výsledků.
O necelý týden později, v úterý 9. září, vyjde kvartální revize dat z trhu práce za období leden až březen 2025. Ta nebude vycházet z průzkumu mezi firmami jako měsíční data, ale z doplňkových zdrojů, jako jsou pojišťovací či daňové záznamy.
Měla by ukázat, kolik pracovních míst americké firmy v prvním čtvrtletí skutečně vytvořily. Případné revize směrem dolů u obou reportů budou pro centrální banku důležitým signálem pro ještě intenzivnější debatu o potřebě snížit sazby o čtvrt procentního bodu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Portu
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
