Mark Zandi z Moody’s varuje, že USA jsou na okraji recese. Klíčové jsou payroll employment, šíře poklesu odvětví a vytrvalý úbytek míst. Nezaměstnanost je podle něj zpožděná.
Shutterstock.com
Mark Zandi (Moody’s): USA stoji „na okraji“ recese. Sledujte tyto 3 signály
Mark Zandi, hlavní ekonom Moody’s Analytics, varuje: americká ekonomika stojí na „okraji“ recese. Minulý týden to řekl naplno a o víkendu na síti X přidal návod, podle kterého poznáme, že z náznaků je realita. Debata o tom, co recese přesně je, se vede pořád. Technická zkratka mluví o dvou záporných čtvrtletích v řadě, jenže Zandi připomíná, že rozhodující verdikt obvykle přichází až se zpožděním a po revizích dat — tedy ve chvíli, kdy už je obrázek složený. Zatímco Spojené státy nejsou v „technické“ recesi, varovně bliká trh práce.
šéfredaktor
Co sleduje NBER: výplatní pásky místo titulků
Arbitrem, který v USA určuje začátky a konce recesí, je National Bureau of Economic Research (NBER). „Ačkoli při tomto určení sledují plejádu dat, to nejdůležitější, zdaleka nejvíc, je payroll employment,“ říká Zandi. Tahle metrika — kolik pracovních míst zaměstnavatelé skutečně vykazují — podle něj nejlépe ukazuje, jestli ekonomika práci přidává, nebo ubírá. Pravidlo je prosté: pokud počty míst klesají více než jeden měsíc po sobě, nejde už o šum, ale o trend, který NBER bere vážně. Zandi tak radí dívat se spíš na výplatní pásky než na bombastické titulky a čekat, zda se slabost promění v sérii.
Jenže právě tady se obraz kalí a opatrnost dává smysl. Payroll employment zatím oficiálně neklesá, ale od května „se sotva zvýšil“. Není to propad, spíš pomalé přešlapování na místě. A do toho chodí pravidelné revize, které podle Zandiho bývají „konzistentně nižší, mnohem nižší“, než ukazovaly první odhady. „Nebylo by překvapivé, kdybychom se z nadcházejících revizí dozvěděli, že zaměstnanost už klesá,“ dodává. Dnešní stagnace se tak může přepsat na pokles — a ten by byl pro NBER signálem, že se ekonomika láme. Klíčová tedy nejsou jen nová čísla, ale i to, jak se promění ta stará.
Šíře poklesu je varování
Druhé kritérium se dívá napříč odvětvími. V minulosti platilo, že když zhruba polovina ze 400 sledovaných odvětví hlásí úbytek pracovních míst, recesi je na světě. Červencová mozaika tomu podle Zandiho odpovídá: více než 53 % odvětví reportovalo škrty. Výjimkou je zdravotnictví, které jako jediné vykazuje růst zaměstnanosti. To už není díra v jedné stěně, ale tlak rozprostřený napříč ekonomikou — od mrazů v náborech po malé, leč vytrvalé úbytky lidí. Šíře ochlazení je důležitá právě proto, že upozorňuje na změnu podmínek, nikoli na pár izolovaných příběhů.
Nezaměstnanost klame, rozhoduje vytrvalost
Třetí test řeší trvanlivost. Recesi nedefinuje jeden špatný měsíc, ale „vytrvalý propad pracovních míst — pokles, který trvá aspoň několik měsíců“. „Tam ještě nejsme,“ říká Zandi a dodává brzdu před rychlými soudy. Zároveň varuje před přeceňováním míry nezaměstnanosti: „Nezaměstnanost je zpožděný indikátor a vzhledem k tomu, že pracovní síla je letos do strany a počet zahraničně narozených pracovníků klesá, bude nezaměstnanost obzvlášť špatným barometrem recese.“ Jinými slovy, oficiální číslo může ještě chvíli vypadat klidně, i když se trh práce pod povrchem přeskupuje. Právě proto má větší váhu sledovat, co dělají výplatní pásky a jak široce ochlazení zasahuje jednotlivé sektory.
Zandiho verdikt je spíš návod než rozsudek — a to záměrně: recese ještě nezačala, ale jsme blízko. „Recesi definuje vytrvalý pokles pracovních míst… tam ještě nejsme,“ shrnuje. Dodává však, že proud se může rychle obrátit, pokud na růst začne víc tlačit politika. V dřívějším příspěvku proto jmenoval hlavní zdroje rizika: „Trumpovy politiky“, především cla a imigrační kroky, které podle něj posouvají ekonomiku „na hranu“ útlumu. V praxi to znamená jediné: sledovat tři značky — payroll employment, šíři poklesu napříč odvětvími a konzistenci úbytku pracovních míst. Odpověď, zda světla jen blikají, nebo se rozsvítí naplno, přijde přesně tudy.
