Zatímco dříve experti považovali nejasné kroky Donalda Trumpa za součást obchodní taktiky, nyní si nejsou jisti, zda prezident vůbec nějakou strategii má...
Joshua Sukoff / Shutterstock.com, koláž Hrot24
MAGA
Poroste inflace i nezaměstnanost, zpomalí hospodářský růst. Trumpovu Ameriku čekají těžké časy, míní ekonom
Americkou ekonomiku čeká silný inflační tlak způsobený celní politikou prezidenta Donalda Trumpa. Myslí si to Torsten Sløk, hlavní ekonom společnosti Apollo Global Management. Expert očekává, že inflace bude postupně sílit a svého vrcholu dosáhne mezi listopadem a prosincem letošního roku. Dopady pocítí i běžní Američané.
redaktor
Ve vyjádření pro agenturu Bloomberg Sløk uvedl, že podle tržních očekávání bude inflace růst až do konce roku. První signály jsou již patrné nyní.
Ceny zboží dlouhodobé spotřeby v červnu meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což představuje druhý měsíc růstu po více než dvou letech poklesu. Celková inflace měřená indexem spotřebitelských cen stoupla z květnových 2,4 procenta na 2,7 procenta.
Podle Sløka lze brzy očekávat i růst cen ve službách, které tvoří přibližně 60 procent spotřebního koše. Důvodem je mimo jiné růst mzdových nákladů firem způsobený masovým vyhošťováním pracovníků bez dokladů, což vytváří tlak na zaměstnavatele.
Donald Trump vyhrál volby s příslibem zásahu proti nelegální migraci, přičemž část firem na nelegální pracovníky výrazně spoléhala.
„Centrální banka (Fed) nyní potřebuje vyčkat, než uvidí vrchol inflace. Zatím jsme jen v počáteční fázi jejího růstu,“ uvedl Sløk. Dopady rostoucí inflace podle ekonoma negativně ovlivní dvě klíčové oblasti.
Za prvé měnovou politiku Fedu. Centrální banka pravděpodobně nebude snižovat úrokové sazby, dokud nevyhodnotí dopady zavedených cel.
Za druhé makroekonomické prostředí. Hrozí stagflace, tedy kombinace vysoké inflace a zpomalujícího ekonomického růstu. V takové situaci není možné uvolňovat měnovou politiku bez rizika dalšího růstu cen.
Podle Sløkova odhadu by růst HDP v roce 2025 mohl klesnout pod 1,25 procenta, tedy na méně než polovinu oproti přibližně 2,5 procentům dosaženým v roce 2024.
Inflace by se mohla držet kolem tří procent a nezaměstnanost by mohla v příštích dvou letech stoupat – vše v závislosti na vývoji celní politiky z června tohoto roku.
Situaci zhoršuje i chaos kolem zavádění cel. Řada zemí dosud neví, v jaké výši se na ně cla vztahují nebo zda se jich vůbec týkají.
Zatímco dříve experti považovali nejasné kroky Donalda Trumpa za součást obchodní taktiky, nyní si nejsou jisti, zda prezident vůbec nějakou strategii má, nebo zda opatření oznamuje „pocitově.“
„Firmy v USA i po celém světě se potýkají s nepravidelným zaváděním agresivní obchodní strategie Trumpovy administrativy – s každodenní telenovelou Bílého domu plnou varování, výhrůžek, zmatků, termínů, zpoždění a dramat,“ píše například britský deník The Guardian.
Právě proto podle ekonomů představuje i oznámení konkrétních vysokých cel pro trh menší zátěž než přetrvávající nejistota.
Trumpova obchodní politika mění americký rozpočet. USA mohou letos na clech vybrat až 6 bilionů
K předvídatelnějšímu postupu Trumpa nepřímo vyzval i Jerome Powell, předseda Fedu. Ten upozornil, že cla nejsou správnou cestou.
„Náklady na clo se vždy musí někde zaplatit. A část z nich připadne na koncového spotřebitele,“ uvedl Powell. „To víme. Říkají to firmy. Říkají to data z minulých zkušeností. Víme tedy, že k tomu dojde.“
Kvůli kritice ze strany Fedu se ve Spojených státech již několik měsíců spekuluje, že se Trump pokusí Powella odvolat. Legislativa USA je v tomto ohledu nejasná. Odvolání by teoreticky bylo možné pouze z důvodu „vážného pochybení.“
V historii však k takovému kroku zatím nedošlo. A pravděpodobně by ještě více rozkolísal již tak nejisté tržní prostředí.
