Vysoké ceny potravin vyhrály Trumpovi volby. Podaří se mu je snížit? (ilustrační obrázek)
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Američané pláčou nad drahými potravinami a upínají se k Trumpovi. Ten ale může jejich trápení ještě zhoršit
Lidé v USA už mají plné zuby drahých potravin a s nadějí se obracejí na Donalda Trumpa. Znovuzvolený prezident slibuje, že s cenovkami v obchodech zatočí. Toto jeho úsilí se ale může tvrdě srazit s jeho jiným, neméně hlasitým závazkem: deportacemi ilegálních migrantů. Jejich „špinavá“ a špatně placená práce totiž Yankeeům nevoní.
redaktorka
Na sociálních sítích koluje vtip: „Čím jsem starší, tím mám větší sílu. Už uzvednu nákup za 100 dolarů jednou rukou.“ Právě cenovky v obchodech jsou tím, co nakonec pravděpodobně rozhodlo prezidentské volby z 5. listopadu. V nich drtivě vyhrál republikán a bývalý prezident Donald Trump. Tedy drtivě podle amerického systému volitelů, získal jich 312 oproti 226 demokratické kandidátky Kamaly Harrisové.
V absolutních číslech má však nad Harrisovou „náskok“ pouhých asi 2,5 milionu z více než 153 milionů odevzdaných hlasů. A voličů, kteří hlasovali pro něj, je asi jen o osm tisíc více než těch, kdo volili proti němu – pro Harrisovou nebo některého z ostatních, menšinových kandidátů. Zatím. Volební lístky totiž dosud nejsou kompletně sečteny, a byť na celkovém výsledku už se nemůže nic změnit, stále jich zbývá dopočítat pár stovek tisíc.
Trump se během předvolební kampaně dušoval, že stlačí ceny v supermarketech a pozvedne ekonomiku. Zároveň ale stejně vášnivě sliboval zbavit se milionů ilegálních přistěhovalců v největším deportačním programu v dějinách Spojených států. A právě tady může narazit.
Nechejme stranou všechny morální, právní a logistické otazníky, které jeho plán vyvolává. Masové deportace by znamenaly především ohrožení klíčových odvětví, v nichž by najednou chyběli lidé. A asi nic není v USA tak závislé na zahraničních pracovnících a práci načerno jako zemědělství a potravinářství.
Ekonomové a další odborníci varují, že pokud Trump splní své deportační sliby, ceny potravin porostou. Dramaticky. „Pokud přijdete o pracovníky, nebude výroba. A pak je jen jedna cesta, kam ceny půjdou. Nahoru,“ řekl prezident Národní rady farmářských družstev Chuck Conner zpravodajskému portálu CNN.
Podle údajů amerického ministerstva zemědělství bylo v letech 2018 až 2020 pouze 30 procent lidí pracujících na farmách občany narozenými v USA. Dalších šest procent byli cizinci s americkým občanstvím a 23 procent přistěhovalci s pracovním povolením. Zbylých 41 procent byli nelegální imigranti.
Federální vláda odhaduje, že na začátku roku 2022 žilo v USA nelegálních migrantů asi 11 milionů. Z toho jich asi 1,7 milionu pracovalo napříč zemědělským a potravinářským sektorem od pěstování a sklízení plodin přes porážku zvířat, zpracování mořských plodů až po konzervaci zeleniny.
„Není pochyb o tom, že masová deportace migrantů naruší zemědělství a potravinářský průmysl, což povede k vážným nedostatkům pracovníků, vyšším nákladům, a tedy vyšším cenám široké škály potravin,“ konstatoval Mark Zandi, hlavní ekonom společnosti Moody's Analytics.
Například v Idahu je zhruba 90 procent pracovních míst v mlékárenském průmyslu obsazeno cizinci, ať už legálními, či ilegálními, uvedl Rick Naerebout, generální ředitel tamní mlékárenské asociace. „Jsme výjimečně závislí na zahraniční pracovní síle. A to je realita našeho odvětví již několik desetiletí,“ řekl Naerebout.
Nemohou tedy místa uvolněná deportovanými ilegály obsadit američtí občané? Nemohou. Nebo spíše nechtějí. Trump často ve svých proslovech kritizuje zahraniční ilegály s tím, že berou práci „našim“. Jenže to není tak úplně pravda.
„Je to náročná fyzická práce, mnohdy špinavá, nikdo o ni nemá zájem,“ konstatoval Naerebout s tím, že s tak nízkou nezaměstnaností – v říjnu dosahovala 4,1 procenta – se domácí pracovní síla stala poněkud vybíravou.
Mark Zandi upozornil i na to, že ceny potravin mohou dál hnát vzhůru také další z Trumpových slibovaných opatření: drakonická cla, která hodlá uvalit na importované zboží.
Spojené státy dovážejí z ciziny velké množství potravin, třeba tropické ovoce, ořechy, ryby nebo kávu. Podle Trumpova plánu by tyto položky měly nově podléhat až 20procentním celním sazbám, z Číny dokonce až 60procentním. A zaplatí to, s největší pravděpodobností, sami Američané.
Statistiky z let 2018 až 2019 ukazují, že cla uvalená na čínský dovoz během prvního Trumpova mandátu se téměř stoprocentně promítla do cen pro koncové zákazníky. Celní válka zároveň přidusila dovoz jako takový a nedostatek některých produktů dál tlačil na jejich ceny.
Trump varování ohledně rostoucích cen jako důsledku svých politických a ekonomických opatření opakovaně odmítá. Podle něj byla během jeho prvního mandátu inflace pod kontrolou.
A má pravdu: míra inflace nikdy nepřesáhla tři procenta, zatímco za vlády současného prezidenta Joea Bidena se v červnu 2022 vyhoupla na své čtyřicetileté maximum – 9,1 procenta.
Na druhou stranu se ale Trump nemusel vyrovnávat s následky celosvětové pandemie a války na Ukrajině – covidová krize uhodila v posledním roce jeho prezidentování a masivní propad poptávky v jejích začátcích udržel inflaci na uzdě.
