Čtyři procenta Čechů umělé inteligenci věří natolik, že výstupy nijak neověřují. Nejdůvěřivější jsou mladí do 24 let
ZonerAI / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Průzkum
Češi jsou k umělé inteligenci skeptičtí. A Sam Altman by je za to pochválil
Zatímco firmy na celém světě investují miliardy do vývoje umělé inteligence a slibují revoluci v tom, jak pracujeme, komunikujeme i myslíme, v Česku panuje jiná atmosféra: obezřetná, zdrženlivá, v lecčems až nedůvěřivá. Nový průzkum ukázal, že většina Čechů se AI cíleně vyhýbá.
redaktor
Podle nejnovějšího průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) téměř tři pětiny lidí v Česku a na Slovensku generativní AI vědomě nepoužívají.
Denně s ní pracuje pouhých sedm procent Čechů a jedenáct procent Slováků. Jde o čísla, která by v Silicon Valley zněla téměř podezřele nízko.
Tato nízká míra aktivního užívání ovšem neznamená absolutní odmítnutí. Většina těch, kdo se s AI setkávají, k ní přistupuje s rozumnou mírou nedůvěry.
Přesněji: 53 procent českých a 60 procent slovenských uživatelů uvádí, že výstupům spíše věří, ale zároveň si je ověřují z jiných zdrojů, zpravidla přes klasický internetový vyhledávač.
Sociolog Ivan Ruta Cuker z CEDMO dodává, že takto jedná 82 procent českých uživatelů a 73 procent slovenských. Jinými slovy, důvěra zde neznamená slepotu, ale spíše opatrný souhlas. Často podmíněný kliknutím na další záložku v prohlížeči.
A přece se najdou výjimky. Čtyři procenta Čechů a šest procent Slováků umělé inteligenci věří natolik, že výstupy nijak neověřují. Z demografického pohledu jsou důvěřivější ženy. A dále mladí ve věku 16 až 24 let.
Mladí lidé jsou vůbec specifická skupina. Zatímco starší generace váhají, generace Z vstupuje do světa s tím, že chatboty jim radí i s naplánováním rande nebo dovolené.
Pro ně už není ChatGPT nástrojem budoucnosti, ale přirozenou součástí digitálního dospívání. A často v něj věří víc než v cokoli jiného.
Ty nedůvěřivé Čechy by ale možná pochválil Sam Altman, výkonný ředitel OpenAI, tedy společnosti, která vytvořila ChatGPT. V nedávné epizodě firemního podcastu prohlásil: „Lidé mají v ChatGPT velmi vysokou míru důvěry, což je zajímavé, protože umělá inteligence halucinuje. Měla by to být technologie, které příliš nedůvěřujete.“
Altman přiznává, že umělá inteligence je návykově užitečná. Je rychlá, plynulá, srozumitelná. Dokáže si pamatovat kontext, personalizovat odpovědi a být k dispozici kdykoli, kdekoli. Její kouzlo spočívá právě v tom, že se chová jako člověk, i když jím není.
A možná právě proto jí lidé důvěřují způsobem, kterým by důvěřovali expertovi nebo příteli. Jenže jak Altman varuje, tohle není přítel. A není to ani expert. Je to software, který může s naprostou jistotou generovat nesmysly.
Riziko spočívá právě v této falešné jistotě. V oblasti vzdělávání, práva nebo zdravotnictví může mít slepá víra v algoritmus dalekosáhlé důsledky.
Altman sám popsal, jak používal ChatGPT k hledání odpovědí na rodičovské otázky během prvních měsíců života svého syna – ačkoliv si byl vědom, že odpovědi nejsou vždy správné. „Umělá inteligence si vymýšlí,“ připomíná. A vymýšlení si je přirozeností těchto systémů, nikoli výjimkou.
S využitím ČTK
