Británie v přímém přenosu: Trump přistál, Microsoft zaplatil, Nvidia nastěhovala čipy
Shutterstock.com
Trump přiváží dolary a čipy. Británie slaví, ale komu bude patřit její digitální budoucnost?
Donald Trump přistál v Londýně s okázalostí sobě vlastní. Ale tentokrát ho předběhla čísla. Zatímco prezidentské letadlo mířilo ke schůzce s britskou elitou, v pozadí se roztočila největší technologická injekce v dějinách britsko-amerických vztahů.
šéfredaktor
Microsoft oznámil investici ve výši 22 miliard liber do britské AI infrastruktury – a to je jen špička ledovce v rámci nového balíku amerických technologických investic za celkem 31 miliard.
„Je to generační změna ve vztazích s USA,“ jásal britský premiér Sir Keir Starmer. „Formujeme budoucnost milionů lidí na obou stranách Atlantiku.“
Ale zatímco Downing Street oslavuje ekonomickou spásu, v zákulisí roste nervozita. Není to jen technologický zázrak, ale i test národní suverenity.
Británie jako zlatovlasá investiční zóna
Oznámení Microsfotu má v sobě vše, co mají politici rádi: rekordní částku, superpočítač, umělou inteligenci, a dokonce „růstové zóny“ na severu Anglie. Celkově má americký technologický kapitál zafinancovat britské datové centrum nové generace, kvantový výzkum i pokročilou jadernou energetiku.
Google přisypává dalších 5 miliard liber na AI výzkum a nové datacentrum v Hertfordshiru. Nvidia, nepsaný král AI hardwaru, přiveze 120 tisíc procesorů – největší dodávka svého druhu v Evropě. A Salesforce přetvoří svou britskou pobočku v evropské AI metropoli díky investici 1,4 miliardy.
Nezůstává pozadu ani OpenAI, která spojí síly s britskou firmou Nscale na ambiciózním projektu datového centra Stargate. Podle ministra pro technologie Kanishe Narayana to bude právě Nscale, kdo bude „stát v samotném srdci“ nových investic, stejně jako britská firma Arm v rámci návrhu čipů pro Nvidia.
A co kvantové technologie? Vedle startupů jako Cesco Magnetics přitahují peníze i zavedené značky jako Oxford Quantum Circuits či Oxford Ionics. Británie se tak proměňuje v technologické laboratorium, které láká investory jako cukr vosy.
Rychlost, sliby a atomové otazníky
Co je ovšem méně jasné, jsou konkrétní pravidla hry. Zatím neproběhly žádné zásadní regulatorní ani územní změny. Podepsané memorandum o licencování a bezpečnosti zůstává spíše v rovině úmyslů.
City AM informuje, že výstavba datacenter bude sice „urychlená“, ale jaderná část dohody zůstává zatím jen střednědobým příslibem. Firmy jako Rolls-Royce, které vyvíjejí malé modulární reaktory (SMR), hledají jistotu v podobě státem garantované návratnosti. Což může – nebo nemusí – znamenat zvýšení daní, nebo zátěž pro spotřebitele. Jasné to není.
Z pohledu regulace se vláda snaží vybalancovat mezi přísnou EU a volnější Amerikou. Britská pozice má prý výhodu v tom, že umožňuje „obchodovat s oběma trhy“. Vznikají tak státem podpořené instituce jako AI Security Institute, které mají pomoci domácím firmám škálovat a vytvořit vlastní ekosystém.
„Spojené království stojí v ideální pozici, kde se potkává světový talent, výzkum a průmysl,“ tvrdí šéf Nvidie Jensen Huang.
Sam Altman z OpenAI připomíná, že „Británie byla vždy průkopníkem AI a nyní je domovem špičkových výzkumníků i milionů uživatelů ChatGPT“. Ale britské průkopnictví může být právě to, co bude v sázce.
Výhra, nebo výprodej?
Za leskem dohod se skrývá zásadní otázka: stane se Británie skutečným technologickým lídrem, nebo jen konzumentem zahraničního know-how?
Vláda sází na první variantu. Projekty jako Stargate a instituce typu AI Security Institute mají podpořit domácí kapacity. Ale obavy o technologickou nezávislost zůstávají.
Stínová ministryně pro vědu, inovace a technologie Julia Lopez varuje, že „i přes tuto důvěru ze zahraničí“ britská inovační krajina trpí strukturálními problémy. Ukončené farmaceutické projekty a propady zahraničních investic podle ní podtrhují neochotu vlády vytvořit stabilní a konkurenceschopné podnikatelské prostředí.
„Británie má světové vědce, inovátory a technologické firmy – ale její potenciál se promrhává,“ uvedla Lopez. Odkázala i na případ farmaceutického giganta AstraZeneca, který pozastavil investici 200 milionů liber v Cambridge. Podle ní je to „drtivá obžaloba neschopnosti vlády vytvořit důvěryhodné prostředí pro podnikání“.
