Prezident USA našel další kolbiště pro své globální ekonomické tažení
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Rozený byznysmen
Obchod místo slibů a výmluv. Trump může svým pragmatismem získat Afriku a vypálit Číně rybník
Donald Trump, který svou zahraniční politiku staví na obchodu a síle, chce s africkými zeměmi uzavírat konkrétní dealy místo tradiční pomoci. Podle odborníků by tak mohl Spojeným státům otevřít dveře k nerostným zdrojům i mladé populaci kontinentu – a zároveň oslabit čínský a ruský vliv.
editor
Donald Trump v roli amerického prezidenta znovu obrací pozornost k Africe – kontinentu, který podle něj skrývá obrovský ekonomický i strategický potenciál.
Zatímco předchozí administrativy sázely spíš na humanitární pomoc a rétoriku o demokratických reformách, Trump chce s africkými lídry uzavírat konkrétní dohody o obchodu, infrastruktuře a surovinách.
A nechce přitom ztrácet čas – v době, kdy Čína i Rusko v Africe upevňují svůj vliv, by Spojené státy podle něj měly „znovu vstoupit do hry“, popisuje v rozsáhlé analýze americký web Newsweek.
Afrika má 54 států, více než 1,5 miliardy obyvatel a třicet procent světových zásob kritických nerostů. Peking zde už desítky let buduje sítě investic a vlivu, od železnic přes těžbu kobaltu v Kongu až po rozsáhlé půjčky vládám.
Washington naproti tomu dlouho váhal, jaký přístup má zvolit. Podle analytiků ale může právě Trumpova obchodní diplomacie být tím, co africké země očekávají – přehledná, přímá a bez složitých politických podmínek.
„Africké vlády čím dál častěji preferují transakční přístup před podmíněnou pomocí,“ říká Landry Signé ze Stanfordu pro web Newsweeku. Podle něj Trump chápe, že současní afričtí lídři nechtějí být objektem mocenských her, ale rovnocennými partnery. „Afrika nechce almužny, chce obchod,“ dodává.
Trumpův tým se v posledních měsících zaměřil na projekty, které by mohly posílit vazby mezi Washingtonem a regionem střední a jižní Afriky. V centru pozornosti je tzv. Lobitský koridor – železniční spojení mezi Angolou, Konžskou demokratickou republikou a Zambií.
Afrika jako partner
Trať dlouhá přes 1300 kilometrů by měla propojit přístavy s největšími nalezišti mědi a kobaltu na světě. Spojené státy spolu s EU už do projektu vložily více než tři miliardy dolarů.
Soupeření s Čínou je přitom čím dál ostřejší. Zatímco Washington zavádí cla a omezuje vývoz technologií, Peking letos odpustil clo dovozům z více než padesáti afrických zemí. Čínské firmy navíc kontrolují většinu těžby kobaltu v Kongu – a právě tento kov je klíčový pro výrobu baterií, elektromobilů i zbraní.
„Čína dnes ovládá 85 procent zpracování vzácných kovů,“ připomíná Signé. „To je pozice, kterou si USA nemohou dovolit ignorovat.“
Trump podle svých poradců hodlá Afriku zapojit i do budování regionálních zpracovatelských center, která by mohla zajistit pracovní místa i větší přidanou hodnotu přímo na místě. Cílem je, aby se Afrika nestala jen zdrojem surovin, ale i průmyslovým partnerem.
Dalším faktorem je mladá populace – polovina Afričanů je mladší než 20 let. „Digitální transformace kontinentu je obrovskou příležitostí,“ říká Signé.
Čína už nemůže rozhazovat peníze jako dřív a ruský vliv ve střední Africe naráží na reálné hranice.
Spojené státy podle něj mohou nabídnout know-how v oblasti umělé inteligence, vzdělávání i technologických startupů. To je výhoda, kterou Čína nabídnout nedokáže.
J. Peter Pham, bývalý zvláštní vyslanec USA pro regiony Sahelu a Afrických velkých jezer, tvrdí, že Trumpův návrat k Africe může být klíčový i z bezpečnostního hlediska.
Rusko po kolapsu Wagnerovy skupiny rozšiřuje přítomnost svých žoldnéřů v Mali, Nigeru či Středoafrické republice. Z bývalých francouzských kolonií tak postupně vytlačuje Paříž a využívá zklamání místních režimů ze Západu.
Podle Phama mají ale Moskva i Peking své limity. „Čína už nemůže rozhazovat peníze jako dřív a ruský vliv ve střední Africe naráží na reálné hranice,“ říká. „To je šance, kterou by Amerika neměla promarnit.“
Někteří experti ovšem varují, že Washington zatím nepředložil jasnou strategii. „Není jisté, zda Trump navazuje na program Prosper Africa ze svého prvního mandátu, nebo ho úplně opouští,“ upozorňuje Ebenezer Obadare z Rady pro mezinárodní vztahy. „Spojené státy musejí Africe ukázat, proč by se měla obrátit právě k nim – a ne zůstat u Číny či Ruska.“
V Africe mezitím sílí hlasy, že Trumpův přístup může přinést „čerstvý vítr“. Exilový vůdce ambazonského hnutí v Kamerunu Samuel Ikome Sako tvrdí, že Spojené státy konečně mohou mluvit s novou generací Afričanů, nikoli s „duchy minulosti“. „Afrika je budoucnost,“ říká. „Kdo má kontrolu nad jejími lidmi a zdroji, má kontrolu nad budoucím světem,“ uzavírá pro Newsweek.
