Ilustrační foto: Shutterstock.com
Dopady sankcí
Pragmatická Čína potápí Rusko. Přestává dodávat klíčové obráběcí stroje pro výrobu zbraní
Peking omezil vývoz přesných strojírenských zařízení do Ruska. Opatření se týká technologií, které jsou zásadní pro výrobu motorů, střel a dalších zbraňových systémů. Údajně má jít o vedlejší dopad sankcí amerického prezidenta Donalda Trumpa.
vlb
Podle ruského průmyslového kanálu Maš Tech čínské úřady zpřísnily vývoz zařízení s přesností tří až čtyř mikronů, která jsou nezbytná pro výrobu motorů a přesně naváděných zbraní. Tyto stroje jsou prakticky všechny zahraniční výroby a Rusko je neumí rychle a efektivně nahradit, píše web.
„Čínská lidová republika omezila dodávky vysoce technologických zařízení, i když se o tom veřejně příliš nemluví,“ řekl Ildar Nurijev, majitel ruské strojírenské firmy Tatpromstan. „Získat stroje s přesností tří až čtyř mikronů už není možné. Nyní je k tomu třeba speciální vývozní licence.“
Omezení se tak přímo dotýká klíčových segmentů ruského vojenského průmyslu, který je už nyní pod tlakem kvůli nedostatku komponentů ze Západu.
Analytici oslovení magazínem Newsweek upozorňují, že krok Pekingu je čistě pragmatický, nikoli ideologický. Čína se podle nich snaží vyhnout se dalším západním sankcím.
„Čína chrání své zájmy a zároveň se distancuje od Ruska. Takzvané ‚neomezené partnerství‘ se ukazuje být velmi omezeným, což by mohlo v dlouhodobém horizontu zvrátit válku na Ukrajině,“ napsal na síti X proukrajinský komentátor Jürgen Nauditt.
Nurijev z Tatpromstanu pak situaci shrnul lapidárně: „Za dva roky jsem pochopil, že se můžeme kamarádit s kýmkoli, ale spoléhat musíme sami na sebe.“
Podle zdrojů online deníku Economic Times, jde o výsledek účinného tlaku amerických sekundárních sankcí, jejichž cílem je oslabit ruský válečný průmysl.
Zatímco čínský obchod s Ruskem v posledních letech držel ruskou ekonomiku nad vodou, zejména díky dovozu ropy a plynu, nyní se situace obrací.
Podle čínských celních údajů klesl export do Ruska v srpnu meziročně o 16,4 procenta, tedy dvakrát výrazněji než v červenci. Celkový vzájemný obchod za prvních osm měsíců roku 2025 činil 1,03 bilionu jüanů (asi 2,95 bilionu korun) – o devět procent méně než loni.
Zpomalil také dovoz ruských surovin do Číny. Dovoz ropy se mezi lednem a květnem snížil o 11 procent, dodávky zkapalněného zemního plynu o 13 procent.
