Foto: Vladfotograf / Shutterstock.com
Ruské mrzení. Ropnému gigantu Rosněfť dramaticky klesají zisky, panika až v Kremlu
Ruský státní ropný gigant Rosněfť zaznamenal v první polovině roku 2025 prudký pokles čistého zisku. Firma oznámila propad o 68 procent na 245 miliard rublů (63,7 miliardy korun), zatímco loni ve stejném období dosáhla 773 miliard rublů (200,9 miliardy korun). Produkce ropy je přitom klíčová pro finanční bilanci celé ruské federace.
redaktor
Na hospodaření podniku negativně dopadly nízké ceny ropy, rostoucí slevy u ruské suroviny, posilující rubl i vyšší cla. Vyplývá to z bilance společnosti, o níž informuje specializovaný portál OilPrice.com.
Podle serveru klesl provozní zisk EBITDA o 36 procent na 1,054 bilionu rublů (274 miliard korun) a tržby se snížily o 17,6 procenta na 4,26 bilionu rublů (1,107 bilionu korun). Volný peněžní tok se propadl dokonce o tři čtvrtiny na 173 miliard rublů (44,9 miliardy korun).
Šéf Rosněfti Igor Sečin vinu připsal „výraznému převisu nabídky“ na trhu s ropou, zejména ze strany členů OPEC. Varoval, že globální přebytek by mohl v závěru roku dosáhnout až 2,6 milionu barelů denně, což by tlačilo ceny dolů i v roce 2026.
Zároveň kritizoval ruskou měnovou politiku, podle něj uměle posilující rubl, což poškozuje vývozce a snižuje příjmy státní pokladny.
Navzdory tlaku na ziskovost firma udržela těžbu na stabilní úrovni 121,6 milionu tun ropného ekvivalentu. To zahrnovalo 89,3 milionu tun ropy (3,67 milionu barelů denně) a 39,3 miliardy kubíků plynu.
Zpracování ropy kleslo na 38,7 milionu tun, mimo jiné kvůli údržbě, logistickým omezením a optimalizaci výroby, konverzní poměr se však zvýšil na 77,6 procent.
Investice zůstaly vysoké – kapitálové výdaje dosáhly 769 miliard rublů (199,9 miliardy korun), převážně do těžebních projektů.
Pokračuje zejména rozvoj strategického arktického projektu Vostok Oil, kde probíhají seizmické průzkumy, vrtné práce i výstavba ropovodů a přístavní infrastruktury v Severní zátoce.
Firma se snaží prezentovat také environmentální a sociální výsledky. Podle OilPrice.com došlo například ke 40procentnímu snížení závažnosti pracovních úrazů, k pokroku v oblasti čištění odpadních vod a k vývoji nové technologie pro detekci ropných skvrn. V červnu byla Rosněfť zařazena do indexu klimatické udržitelnosti moskevské burzy.
Sečin zdůraznil i pokračování dividendové politiky. Společnost vyplatila akcionářům za rok 2024 celkem 542 miliard rublů (140,9 miliardy korun), tedy 51,15 rublu (13,3 korun) na akcii. Oproti konkurentům podle něj Rosněfť financuje výplatu dividend z vlastních zdrojů, nikoli z dluhu.
Výsledky podle OilPrice.com ukazují na dvojí tlak, kterému čelí ruští producenti: globální nadbytek ropy posílený těžbou OPEC+ a domácí výzvy v podobě sankcí, tarifů a měnové politiky.
Zatímco mezinárodní rivalové jako ExxonMobil či Aramco zaznamenali v první polovině roku mírný růst produkce, Rosněfť bojuje s geopolitickými i ekonomickými překážkami.
Produkce ropy je přitom zásadním pilířem pro financování ruského státního rozpočtu – příjmy z prodeje uhlovodíků dlouhodobě tvoří více než třetinu federálních příjmů.
Jak upozorňuje OilPrice.com, každé výraznější kolísání cen či pokles ziskovosti ropných firem, mezi nimiž Rosněfť hraje dominantní roli, okamžitě dopadá i na možnosti Kremlu financovat armádu, sociální programy či infrastrukturní projekty. Výsledky firmy proto nemají jen podnikový, ale i makroekonomický a politický rozměr.
Že si situace vyžaduje akutní řešení, dokládají i poslední kroky prezidenta Vladimira Putina. Jak informovala agentura Reuters, státník podepsal v srpnu dekret, který otevírá cestu k návratu zahraničních investorů – například společnosti Exxon Mobil – do projektu Sachalin-1.
Tento krok má zajistit nové technologie, financování i částečné zmírnění sankčních bariér. Kreml tak vysílá jasný signál: ruský energetický sektor je pod tlakem a bez podpory kapitálu a know-how ze zahraničí bude jen těžko schopný udržet produkci na úrovni, která je pro stát existenčně důležitá.
