Na Kanárských ostrovech má Puerto de Mogán přezdívku „španělské Benátky“. Je to sice jen nálepka, kterou vymyslely cestovní kanceláře, ale funguje dobře. V úzkých ulicích se obvykle tísní neprostupné davy lidí, přeplněná bývá i uměle vytvořená pláž s navezeným pískem a vlnolamem. Místo v dobré restauraci abyste rezervovali dva dny dopředu. To všechno teď přestalo platit. Ani není třeba číst tabulky za zavřenými okny obchodů a restaurací, aby člověk poznal důvod. Je to jeden z mnoha příkladů, kam se s pandemií koronaviru propadly turistické ráje.

Města duchů

Miguel pracoval po většinu života jako řidič taxíku. Měl tři auta, která při odchodu do důchodu rozdal svým třem dětem. Tento mohutný chlap sedí na skládací židli a opaluje se na pláži v Puertu de Mogán. Jezdí sem pravidelně z hlavního města Las Palmas, protože je tu o něco tepleji a v moři nejsou vlny. Navíc je to kousek. Mercedes, který řídí jeho manželka, sem jede tři čtvrtě hodiny po dálnici. „Já už řídit nemůžu,“ ukazuje na oči schované za slunečními brýlemi a zkouší si vzpomenout na místa, která zná z návštěvy Československa. Praha, Karlovy Vary. „Je to špatné. Takhle to tady za celý život neznám,“ ukazuje na srovnanou armádu prázdných lehátek. „Šlo to postupně. Deset dvacet procent turistů pryč. Teď bych řekl, že je to tak osmdesát. Ani Španělé sem nemůžou jednoduše přijet,“ vypráví.

Stačí se projít po nevelkém městě, aby bylo jasné, o čem je řeč. V přístavu je zhruba polovina restaurací zavřených a přilehlé domy, které evokují staré časy, ale slouží prakticky jen jako byty pro turisty, jsou prázdné. Stejně tak neotevřely obchody s cetkami. Na hlavní pláži je sice většina restaurací s výhledem na moře otevřená, ale hostů v nich sedí pomálu. Naháněči marně podstrkují hrstce turistů navštívenky se slevami. Malou klientelu tvoří zejména spokojení naočkovaní britští senioři, Němci, slyšet je občas i polština, ruština a čeština.

Gran Canaria, největší z Kanárských ostrovů, je v období zimy a jara jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací. Je to jedno z nejjižnějších území EU, kam se dá ještě pohodlně dostat letadlem. V únoru a březnu nabízí teploty lehce nad hranicí příjemných 20 stupňů Celsia, kdy už se dá koupat a opalovat. Situace v Puertu de Mogán ale ještě není nic tragického oproti místům v okolí. Přece jen, v Puertu žije malá komunita místních starousedlíků, která drží pár obchodů a služeb nad vodou. Pravá města duchů leží na pobřeží směrem k hlavnímu městu. Řeč je o Puertu Ricu, Los Caideros a dalších. Do skal jsou tu vtesané mamutí panelákové komplexy hotelů. Tváří se moderně, některé jsou rozestavěné, ale jeřáby nad nimi se ani nehnou. Většina z těchto monster nemá ani otevřeno a na terasách se prohánějí zdivočelé kočky, symbol někdejší hojnosti turistů i jejich odpadků, které je živily.

Takhle nějak vypadá esence líné západní dovolené – z hotelu dolů na pláž, pak do nákupního centra, do akvaparku a zpátky. Teď kulisy připomínají čerstvě vystěhovanou Pripjať. V dětském zážitkovém parku, který má velmi omezenou otevírací dobu, se houpou prázdná prolézací lana ve větru, jediným hostem zavřeného akvaparku jsou holubi chladící se ve vodě. Nákupními centry bloudí pár německých seniorů. Tu obří mašinu na peníze se nevyplatí uvést do života, a tak jede sotva na volnoběh.

Řekni, kde ti lidé jsou

Nejde jen o dojmy. Podle datové platformy Statista.com přijelo v lednu na všechny Kanárské ostrovy přibližně 90 tisíc turistů. Ještě loni v témže čase jich bylo o milion víc. Ne že by byl problém na ostrovech samotných nějak extra velký. Tedy měřeno českýma očima. Potíž tkví ve státech, které Kanárské ostrovy zásobují turisty. Týdenní nárůst nakažených je na ostrovech kolem 60 lidí, aktivních případů kolem 4300. Celkem si nemocí prošlo zhruba 43 tisíc z celkových více než dvou milionů obyvatel, reprodukční číslo je těsně pod jedničkou.

Kanárské ostrovy jsou jen jedním z příkladů míst, kam mířili Evropané v zimě za příjemným počasím a která zůstala prázdná. Velmi podobně jsou na tom Baleárské ostrovy, zahrnující populární Mallorcu, Menorcu, Ibizu a další. Zatímco loni v lednu napočítaly přibližně sto tisíc turistů (přece jen je tam zhruba o deset stupňů chladněji než na Kanárech), letos to bylo jen dvacet tisíc.

Stejně smutná čísla přicházejí i z dalších destinací. V Egyptě příjmy z cestovního ruchu poklesly kvůli čínské chřipce o 70 procent a do země přijelo loni jen 3,5 milionu turistů oproti 13,1 milionu v roce 2019. Řecko i se svými ostrovy navštívilo ještě před pandemií přes 30 milionů turistů. Země se od května chce opět otevírat a věří, že letošek dotáhne alespoň na polovinu tohoto čísla.

Svět naruby

Tím se dostáváme k dalším dvěma pilířům cestování – politice a byznysu. Cestovní ruch je jedním z nejvíce zasažených koronavirovou pandemií. Podle Světové organizace cestovního ruchu ztratil jen v roce 2020 1,3 bilionu dolarů. Po celém světě je v sázce také mezi 100 a 120 miliony pracovních míst. Všechny destinace tedy touží vypadat jako bezpečné a nezasažené krizí – nechtějí ztratit tvář. Proto třeba Řecko dělá vše pro to, aby splnilo svůj cíl a od 14. května se začala rozvolňovat přísná opatření. Země na to láká turisty.

Koneckonců už nyní některé její ostrovy hlásí plnou proočkovanost a otevírají náruč turistům. Jde třeba o Fourni, Chalki či ostrov Erikoussa. Pravda, nejsou tu lákadla – obří diskotéky ani značkové obchody, ale jako odrazový můstek mohou tyto bezpečné ostrůvky řecké vládě k lákání turistů posloužit.

Shutterstock.com

V druhém březnovém týdnu probíhal z Berlína virtuálně veletrh cestovního ruchu ITB, největší svého druhu. Pozornost byla upřena na dvě věci. Tou první bylo, co udělá dominantní německá kancelář TUI, která až do dubna na Baleáry nebo Kanáry turisty nedopravuje. TUI se za loňský rok dočkala vládní německé pomoci v hodnotě kolem tří miliard eur.

Mimochodem, největším akcionářem společnosti je ruský oligarcha Alexej Mordašov. V současnosti ovládá čtvrtinu firmy a svůj podíl bude moci navýšit až na 36 procent. Co se ale byznysu samotné kanceláře týká, ukázalo se, že pro letošek TUI zdražuje v průměru o 14 procent a jako první bude mířit na Mallorcu a Krétu. Prvně jmenovaný ostrov chce obsadit turisty už na Velikonoce.

Druhou otázkou veletrhu bylo, kdy zase začnou kancelářím žně a jak bude restart trhu vypadat. Ukázalo se, že to v Evropě bude větší problém, alespoň pro velké cestovky. Lidé se k nim už zřejmě nebudou rychle a hromadně vracet. Zatímco 47 procent respondentů v USA a 49 procent v Číně uvedlo, že se jejich důvěra v cestovní kanceláře během pandemie zvýšila, pouze 17 procent v Německu, 18 procent v Británii a 16 procent respondentů ve Francii s tímto tvrzením souhlasilo. Vyplynulo to z globální studie ITB Berlín a Travelzoo.

Optimistický horizont návratu k předkrizovému normálu je tak na hranici čtyř až pěti let, je ale také pravděpodobné, že urychlení digitalizace, které pandemická krize přinesla, vezme tradičním cestovkám zákazníky nadobro.

Lákání na cukrátka

K cestovkám samozřejmě natahují ruce státy závislé na jejich klientech. Egypt chce třeba nalákat německé turisty zpět do prázdninových oblastí u Rudého moře nejpozději do léta pomocí speciální bezpečnostní koncepce. „Chceme vytvořit koridory, v nichž bude pro turisty naprosto bezpečno,“ uvedl pro německá média egyptský velvyslanec v Berlíně Chálid Galál Abdalhamíd. Začít se má s letovisky Hurghada a Šarm aš-Šajch, která jsou také oblíbená právě u našich sousedů.

Saúdská Arábie si jako jeden z cílů své strategie odpoutání se od závislosti na ropě vytkla nalákání západních turistů. Podle zprávy společnosti Colliers poskytlo ministerstvo cestovního ruchu na projekty přibližně 15 miliard saúdských rijálů (SAR), což odpovídá přibližně 3,36 miliardy eur. Dalších 150 miliard rijálů (přibližně 33,6 miliardy eur) má plynout prostřednictvím dohod o financování od místních bank a posílit cestovní ruch.

Petr Weikert

Je zřejmé, že velký balík turistických peněz se bude v prvních měsících s ustupující pandemií dělit úplně jinak, než jak říkala stará pravidla. Města duchů se začnou rychle zaplňovat jen v některých destinacích. Navíc není vůbec jisté, kdy se obnoví důvěra klientů v cestovní kanceláře a zda své zvyky v cestování nezmění.

Jisté je jen to, že trh se pomalu zvedá z úplného dna. Platí to i v Česku. Říkají to čísla ze začátku roku. „Nenaplněná touha po cestování se i nadále odrážela v růstu tržeb cestovních kanceláří a agentur, kde tržby rostly již třetí měsíc v řadě. Ruku v ruce s tím rostou i tržby z prodeje letenek, avšak o poznání mírnějším tempem,“ řekl Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Zpráva, která z toho vyplývá, je jasná. Pokud chcete být v letovisku skoro sami, máte teď poslední šanci objednat letenku.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.