Masajové tvrdí, že projekt ničí životní prostředí a ohrožuje jejich tradiční způsob života (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Luxus vs. chudoba
Africké komunity protestují proti luxusním resortům. Devastují přírodu a zisky končí v cizině, stěžují si
Luxusní resorty a safari hotely měly být motorem rozvoje a ochranou přírody v Africe. Podle nové studie Manchesterské univerzity však tento model přináší jen minimální výhody místním obyvatelům, zatímco většina zisků odtéká do zahraničí a roste sociální napětí.
editor
Když africké vlády začaly sázet na luxusní turistiku, slibovaly si od ní ekonomický růst, nová pracovní místa a šetrnější přístup k životnímu prostředí. Realita je ale mnohem méně optimistická.
Podle studie Manchesterské univerzity zveřejněné v časopise African Studies Review přinášejí luxusní resorty a safari hotely místním lidem jen zanedbatelné benefity – a často spíše prohlubují problémy.
Výzkum ukazuje, že luxusní zařízení fungují v izolaci od okolí. Turisté tráví většinu času uvnitř resortů, kde mají zajištěno vše – od ubytování přes jídlo až po zážitky.
Nemají tak důvod utrácet mimo areál a podpořit místní podnikatele. Zároveň se ukazuje, že resorty zaměstnávají jen minimum lidí z okolních vesnic a mzdy v sektoru jsou nízké.
Další problém představuje vlastnická struktura. Většina nejvýdělečnějších ekologických ubytování patří zahraničním firmám. Peníze, které turisté utratí, proto často končí na účtech v Evropě či USA. Místním komunitám zůstávají jen drobky, přestože právě ony čelí ekologickým i sociálním dopadům.
Napětí se přelévá i do veřejného prostoru. V Keni se například vede spor o otevření nového luxusního safari hotelu Ritz-Carlton v rezervaci Maasai Mara.
Aktivisté a zástupci kmene Masajů tvrdí, že projekt ničí životní prostředí a ohrožuje jejich tradiční způsob života. Podobné protesty probíhají i v Tanzanii, kde měly být tisíce lidí vysídleny, aby uvolnily místo luxusním kempům a loveckým chatám.
Podle autorů studie luxusní turistika soustředí zisky do rukou zahraničních investorů a malé domácí elity, zatímco většina lidí žije dál v chudobě.
Tento model tedy neposiluje rozvoj, ale naopak prohlubuje nerovnosti a vyvolává konflikty mezi místními obyvateli a provozovateli resortů.
Výzkum proto doporučuje hledat udržitelnější formy turistiky, které více zapojí místní podnikatele a zajistí, že větší část výnosů zůstane přímo v komunitách. Jen tak může cestovní ruch skutečně přispět k dlouhodobému rozvoji a ochraně africké přírody.
S využitím ČTK