Počítačové sítě i kritická infrastruktura jsou frontou, na níž se v Evropě bojuje s nemalou intenzitou
Shutterstock.com
Skrytá fronta
Moskva rozšiřuje válku do Evropy: sabotáže, kyberútoky a energetika jako nové bojiště
Od kyberútoků přes sabotáže na moři až po ekonomický nátlak a dezinformace: Moskva rozšířila válku přímo do Evropy. Kritická infrastruktura se stala novou frontovou linií.
editor
To, co se na jaře 2025 zdálo jako podivná lokální nehoda v západním Norsku, mělo Evropu okamžitě varovat. Neznámý útočník tehdy na dálku převzal kontrolu nad vodní elektrárnou v Bremangeru, otevřel stavidla a nechal miliony kubíků vody proudit údolím. Až o měsíce později norské tajné služby potvrdily vazbu na Moskvu. Nešlo o destrukci, ale o demonstraci schopností.
Mnoho Evropanů si stále myslí, že válka končí na hranicích Ukrajiny. Ve skutečnosti probíhá paralelní konflikt přímo uvnitř evropské ekonomiky. Místo tanků přichází malware, sabotáže, falešné dokumenty, anonymní úniky dat, stínová flotila tankerů a koordinované „občanské protesty“.
Cílem jsou klíčové projekty, které mají Evropě zajistit energetickou nezávislost: LNG terminály, větrné parky, podmořské kabely, přístavy či doly na strategické suroviny, vyjmenovává ekonomický portál Oilprice.com.
Rusku se hroutí příjmy z energetiky, Kreml čeká nejhorší měsíc za pět let
Jen v roce 2024 zaznamenala agentura ENISA přes 11 tisíc vážných kybernetických incidentů v EU, přičemž útoky na průmyslové řídicí systémy prudce vzrostly.
Zásahy proti větrným parkům v Německu, Dánsku či Francii, narušení přístavních systémů v Nizozemsku nebo sabotáže plynovodů a datových kabelů v Baltském moři vykazují opakující se vzorce. Náhoda to není.
Na moři hraje klíčovou roli ruská stínová flotila – stovky zastaralých a nepojištěných tankerů, které obcházejí sankce a zároveň vytvářejí prostor pro „nehody“ v blízkosti kritické infrastruktury. Současně ruské „výzkumné“ lodě dlouhodobě mapují trasy kabelů, jimiž proudí většina evropského internetového provozu.
Na pevnině Moskva využívá ekonomický nátlak. Zabavení majetku západních firem v Rusku, nucené odprodeje se slevou a výstupní daně přinesly Kremlu desítky miliard dolarů. Tisíce společností tak zůstávají v Rusku a nepřímo financují jeho válečné úsilí, zdůrazňuje web Oilprice.com.
Součástí strategie je i informační válka. Vedle falešných webů funguje cílené vypouštění upravených interních dokumentů, které podkopávají důvěru investorů a veřejnosti. Příkladem je projekt Norge Mining, jenž čelí koordinovaným útokům v okamžiku, kdy Evropa nutně potřebuje jeho suroviny.
Evropa se zatím brání roztříštěně a reaktivně. Přitom by měla chápat, že důl v Norsku nebo LNG terminál v Německu jsou strategickým cílem stejně jako vojenská základna. Bez koordinované ochrany, zpravodajského krytí a tvrdých protiopatření hrozí, že ekonomickou válku s Ruskem bude prohrávat po malých, ale bolestivých krocích.
