Němcům rychle rostou mzdy díky silným odborům. Je to komplikace pro snižování sazeb ECB

Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.

Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.

Celý článek
0

V Česku katastrofu bydlení nevidím. Teď jde Bezrealitky dobýt Německo, říká šéf EHS Meyer

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

Celý článek
0

Mall nepohltíme, bude jedním z obchodníků na tržišti. Propouštění nás mrzí, říká finanční ředitel Allegra

Mall se dál smršťuje, jeho majiteli se ale v Česku daří. „Největší radost máme z toho, že když dáme dohromady tržby allegra.cz, Mallu a CZC, zjistíme, že v Česku rosteme. A tento růst více než kompenzuje smrštění Mallu,“ říká exkluzivně pro Hrot24 finanční ředitel polského Allegra Jonathan Eastick.

Mall se dál smršťuje, jeho majiteli se ale v Česku daří. „Největší radost máme z toho, že když dáme dohromady tržby allegra.cz, Mallu a CZC, zjistíme, že v Česku rosteme. A tento růst více než kompenzuje smrštění Mallu,“ říká exkluzivně pro Hrot24 finanční ředitel polského Allegra Jonathan Eastick.

Celý článek
0

Stanjurovy marné pokusné balonky. K záchraně rozpočtu pomohou už jedině drastická opatření

Strukturální deficit ve výši zhruba 200 miliard korun už nebude možné vyřešit bez skutečně drastických, a tedy silně nepopulárních kroků

Stanjurovy marné pokusné balonky. K záchraně rozpočtu pomohou už jedině drastická opatření
Ministr financí Zbyněk Stanjura | foto Profimedia.cz

Úřadu se Zbyněk Stanjura ujal už více než před rokem, ale teprve letos, po zveřejnění ostudného výsledku hospodaření eráru za první tři měsíce roku, jako by začal své sliby o konsolidaci veřejných financí a záchraně státního rozpočtu propadajícího se do stále hlubších deficitů brát vážně. Minulý týden se tak ministr financí hned několikrát stal mediální hvězdou. Byť asi ne v souvislostech, které by mu byly zrovna milé.

Ministr financí jako by si poprvé naplno připustil to, co je nezávislému pozorovateli s byť jen minimální ekonomickou erudicí jasné dávno: státní rozpočet se ocitl ve stavu, kdy už nestačí kosmetické úpravy.

Je evidentní, že strukturální deficit ve výši zhruba 200 miliard korun už nebude možné vyřešit bez skutečně drastických, a tedy silně nepopulárních kroků. Zbyněk Stanjura tak začal stále otevřeněji hovořit o porušení jednoho ze stěžejních předvolebních slibů, a sice že vláda nezvýší daně.

Politické harakiri

Už dříve se ministr opatrně zmiňoval o tom, že bude nutné více zdanit neřesti: tedy alkohol nebo cigarety. Pak připustil, že vyšším odvodům se nevyhnou nejspíš ani majitelé nemovitostí. Doslova poprask ale vyvolal až nyní, když do médií unikl nástřel změn v dani z přidané hodnoty.

Pokud by skutečně DPH doznala změn s parametry, které zmiňuje údajně pracovní návrh reformy, zasáhlo by to daleko širší skupinu lidí, než jsou jen kuřáci, pijáci nebo majitelé domů a bytů. První verze, podle Stanjury určená teprve ke koaličním diskusím, totiž navrhovala zavedení dvou sazeb DPH místo tří, jehož výsledkem by bylo například zdražení vodného, stočného, kulturních a sportovních akcí.

Reakce na návrh byly očekávatelné: výčitky se snesly zleva i zprava. Zatímco levicoví kritici Stanjurovi nadávali, že změny nejvíc postihnou nízkopříjmové domácnosti, pravicoví ekonomové zase upozorňovali, že reforma v této podobě by opět nakopla postupně se snižující inflaci.

Marně se Stanjura bránil, že jeho pracovní materiál nejspíš kvůli koaličním kompromisům dozná velkých změn. Svým kritikům totiž nahrál těžko pochopitelným a ještě hůře odůvodnitelným návrhem na snížení daní – loterijním firmám.

Je sice pravda, že dnešní sazby, které jsou stejné pro nejnebezpečnější automaty i číselné loterie, nedávají smysl, napravovat křivdu na Sazce a spol. v době, kdy chce lidem zásadně navýšit nákladovou stranu rozpočtů, je ale doslova politickým harakiri.

Může si za to sám

Koncem týdne si Stanjura sice šplhl, když oznámil také rozsáhlé škrty na výdajové straně rozpočtu, které by měly zasáhnout hlavně oblast dotací a ušetřit až desítky miliard, pošramocenou pověst chaotického ministra, který místo předem promyšlených systémových změn vymýšlí ad hoc opatření, to ale už nenapraví.

Lítost si ovšem ministr financí nezaslouží, neboť si na dnešní mediální lynč zadělal sám, a to dávno před svým nástupem do ministerského křesla. Před třemi lety ostře kritizoval svou předchůdkyni Alenu Schillerovou a prsil se, že být na jejím místě, konsolidace státního rozpočtu by byla hračkou. Ještě v roce 2021 před sněmovními volbami navíc sebevědomě sliboval nemožné – zachránit státní kasu bez zvyšování daní.

Proto se nyní nemůže divit, když mu opozice i další kritikové jeho ne zas tak stará slova s gustem omlacují o hlavu.