Stablecoiny se staly spolehlivým nástrojem pro digitální platby

Stablecoiny se staly spolehlivým nástrojem pro digitální platby

LinkedIn Anny Štrebl / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Stablecoiny prošly zkouškou a míří do běžného provozu. Do platebních systémů je zapojují největší finanční hráči

Digitální kryptoměny s pevnou hodnotou mění způsob, jak firmy i jednotlivci posílají peníze online. Stablecoiny díky stabilní hodnotě a rychlým transakcím přinášejí spolehlivé a levné platby, které dnes využívají velké platební společnosti i e-commerce. Technologie blockchainu je přitom „schovaná pod kapotou“, takže platby fungují stejně pohodlně jako tradiční kartové operace.

Anna Štrébl

Stablecoiny, na rozdíl od bitcoinu a dalších kryptoměn, drží stálou hodnotu – většinou kolem jednoho dolaru – a zároveň využívají rychlost a nízké poplatky blockchainových transakcí. Díky tomu jsou ideální nástroj pro rychlé a levné převody peněz online. Ještě před pár lety ale budily nedůvěru.

Kolaps algoritmických stablecoinů v roce 2022 připravil investory o desítky miliard dolarů a pád burzy FTX odhalil, že i zdánlivě důvěryhodné krypto platformy mnohdy nakládaly s penězi uživatelů netransparentně a bez dohledu. Tyto události posunuly trh k větší bezpečnosti, otevřenosti a regulaci. Stablecoiny se z úzkého krypto segmentu přesouvají do běžných technologií – implementují je velké platební společnosti, zatímco zákonodárci nastavují pravidla jejich fungování. Proč v nich i já vidím budoucnost?

V uplynulých měsících stablecoiny opustily status pilotního projektu a dostaly se do titulků hlavních zpráv. Platební společnost Visa upravila svou technologickou infrastrukturu na vypořádání transakcí tak, aby nově podporovala i stablecoiny, a v roce 2025 přidala další stablecoiny i EURC, platební brána Stripe spustila možnost platit jejich prostřednictvím a digitální peněženka PayPal dokonce představila svůj vlastní token PYUSD.

Když byl v roce 2009 spuštěn bitcoin, jeho tvůrci i první uživatelé ho považovali za formu „digitální hotovosti“ (internet cash), tedy rychlý a otevřený platební systém bez tradičních bankovních zprostředkovatelů. Nový způsob, jak poslat peníze kamkoli na světě, okamžitě a bez závislosti na bankách. Jenže praxe vypadala trochu jinak. Nestálá cena bitcoinu, která dokázala kolísat o desítky procent i během jednoho jediného dne, znemožnila obchodníkům předvídatelně stanovovat ceny. Poplatky za zpracování transakcí při přetížení sítě rostly a samotné zpracování transakcí trvalo od pár minut až po několik hodin. Pro obchodníky s malými maržemi to zkrátka nebyl systém, na který by se mohli spolehnout.

Stablecoiny tyto nedostatky odstranily. Díky vazbě v poměru 1 : 1 nejčastěji na americký dolar či euro nepodléhaly každodenním cenovým výkyvům a současně dokázaly zachovat výhody moderních blockchainových sítí: téměř okamžité vypořádání plateb, globální dostupnost a provoz i mimo běžnou pracovní dobu, včetně nocí a víkendů.

Díky rozhovorům s našimi obchodníky jsme, stejně jako ostatní platformy, brzy přesunuli technologii blockchainu do pozadí. Klienti nechtěli experimentovat s peněženkami a sítěmi, chtěli zkrátka platby, které se chovají bezproblémově, jako ty kartové. Proto jsme schovali blockchain „pod kapotu“ a doplnili funkce jako ceny v místní měně, refundy nebo exporty pro účetnictví. Cílem bylo, aby se naše služby daly používat stejně přirozeně jako třeba zmíněný Stripe – což se ukázalo jako klíčové rozhodnutí, které kryptoplatbám otevřelo cestu k širšímu publiku. Namísto toho, aby se obchodníci museli přizpůsobovat zvláštnostem blockchainu, přizpůsobila se technologie jim.

Pravý zlom ale nastal až ve chvíli, kdy se ekonomika stablecoinů propojila s jednoduchým uživatelským prostředím: stabilní jednotka účtu, nonstop síť a jasnější pravidla vytvořily prostor, aby je začali brát vážně i obchodníci. Největší zájem přišel z e-commerce a od firem s mezinárodní klientelou, u kterých rychlost připsání, předvídatelné náklady a méně problémů s vratkami hrají zásadní roli.

Tvrdé lekce, které vedly k silnějším pojistkám

V roce 2022 selhal vysoce sledovaný „algoritmický“ stablecoin. Šlo o TerraUSD (UST), který nebyl plně krytý dolary v rezervě. Cenu 1 amerického dolaru se snažil držet tím, že šel kdykoli vyměnit za 1 dolar v hodnotě tokenu LUNA. Když ho v květnu 2022 lidé začali hromadně prodávat, spadl pod 1 dolar. Systém to „hasil“ tím, že razil stále víc tokenů LUNA výměnou za UST, což způsobilo hyperinflaci tokenů LUNA, prudký pád jejich ceny a současně i kolaps UST. Ztráty se vyšplhaly na desítky miliard dolarů. O pár měsíců později pád burzy FTX odkryl mezery v transparentnosti i otevřené podvody napříč kryptem.

Renomovaní vydavatelé stablecoinů na to však rychle zareagovali a začali dobrovolně zveřejňovat atestační zprávy a audity rezerv. Sami sobě nastavili přísnější pravidla, jak spravovat svá aktiva. Později se přidali i regulátoři, tedy instituce, které dohlížejí na bezpečnost finančního trhu. V Evropě vznikl právní rámec zvaný MiCA, který přesně určuje, čím mají být stablecoiny kryté, jak často musejí firmy zveřejňovat informace a kdo na vše dohlíží. V USA přinesl podobnou ochranu zákon zvaný GENIUS, který má zajistit, že vydavatelé stablecoinů budou transparentní a peníze jejich uživatelů zůstanou v bezpečí.

Díky tomu dnes seriózní vydavatelé stablecoinů zveřejňují pravidelné, nezávislé atestace a většinu rezerv drží v hotovosti a v krátkodobých státních dluhopisech. U USDC od Circle jde konkrétně zhruba o 90 % v investičním fondu Circle Reserve Fund (držením ve formě T-bills a krátkodobých repo operací), zbytek tvoří hotovost. Tato čísla každý měsíc ověřuje auditorská společnost Deloitte.

Od rebelie k důvěryhodnosti: jak se stablecoiny naučily žít s regulací

Myslím si, že přijetí jasných pravidel pro stablecoiny představuje zásadní milník pro celé odvětví. Po letech nejistoty konečně stablecoiny získaly regulační rámec, který jim dává důvěryhodnost a otevírá cestu k novým možnostem využití. To, že se o něj firmy samy aktivně zasazovaly, ukazuje posun od experimentu k zájmu o funkční infrastrukturu. Dřív byla kryptoměnová komunita spíš uzavřená, odmítala dohled a fungovala na principu „čím méně pravidel, tím lépe“. Dnes je už tato filozofie překonaná.

Podle mého názoru je právě tahle proměna největším signálem dospívání celého trhu. Velcí hráči, kteří dřív před regulacemi utíkali, je dnes sami vyžadují. Compliance se z nutného zla stala výhodou, protože dává uživatelům jistotu, že jejich prostředky jsou chráněné a technologie funguje v souladu se zákonem. Lídři jako Jeremy Allaire z platformy Circle veřejně vystupují na podporu regulace a volají po federálním rámci, který by přinesl transparentnost i stabilitu.

Stablecoiny se nyní stávají klíčovým prvkem moderních finančních systémů. Tím, že dokázaly přežít vážné krize důvěry, přijmout jasná pravidla a zaměřit se na uživatelskou zkušenost, se jim podařilo získat důvěru nejen firem a bank, ale i veřejnosti. Dnes už téměř každá velká finanční instituce zkoumá, jak tuto technologii využít. A to je podle mě ten největší důkaz, že stablecoiny už nejsou otázkou budoucnosti, ale představují přítomnost.

Autorka je CEO Confirmo

Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz