Pošlete svým blízkým štěňátka nebo koťátka, děláte tím svět hezčím místem. Teď je to podloženo i vědecky
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Věda
Sdílení roztomilých zvířátek není jen zabíjení času. Utužujeme tím vztahy a šíříme dobrou náladu, zjistili vědci
Na první pohled jde jen o zábavu: video legračně padnoucího štěněte, fotka rozespalé kočky nebo gif smějícího se šimpanze. Roztomilý zvířecí obsah zaplavuje sociální sítě. Miliony lidí na něj denně klikají, lajkují a sdílejí dál. Nová studie z kanadské Concordia University však ukazuje, že za tímto online fenoménem se skrývá víc než jen touha po pobavení a zdroj příjmů pro samotné platformy.
redaktor
Zvířecí příspěvky podle studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Journal of Consumer Research plní ve světě vztahů podobnou roli jako kamínky u tučňáků.
V divoké přírodě Antarktidy si tučňáci navzájem darují kamínky – vzácný a cenný materiál pro stavbu hnízd – jako symbol náklonnosti a závazku. Je to jednoduché a přitom hluboce významné gesto: Mám o tebe zájem. Záleží mi na tobě.
„Stejně jako tučňáci i lidé sdílejí online obsah s ostatními na sociálních platformách, aby vyjádřili náklonnost a uznání, udržovali kontakt a posilovali své vazby,“ píší výzkumníci z Concordia University, o jejichž článku informuje vědecký web Phys.org.
Když přepošleme příteli video spokojeného morčete nebo fotku pandy na houpačce, děláme v zásadě totéž jako tučňáci: posíláme „digitální kamínek“, který má za úkol potěšit, připomenout blízkost a posílit vazbu.
Tento neformální, nenápadný akt péče je podle studie jedním ze způsobů, jak v digitálním světě udržujeme přátelství i rodinné vztahy.
Výzkum byl založen na rozhovorech se správci účtů se zvířaty na sociálních sítích a sledováním chování uživatelů na Instagramu. Výsledky prý ukazují, že zvířecí obsah obíhá internetem ve třech fázích.
První je indexikalizace, spočívající ve vzniku obsahu (např. video štěněte) a jeho emočním označení, třeba popiskem nebo hashtagem.
Dále reindexikalizace. Jde o okamžik sdílení a interakce, kdy obsah dostává další emoční význam v konkrétní skupině (například mezi přáteli).
Třetí fází je dekontextualizace. Je to odosobnění obsahu a jeho přetvoření do univerzální podoby, například jako mem, který může oslovit kohokoli, nikoli jen jednoho konkrétního adresáta.
Výsledkem je silná afektivní síť. Tedy spleť vztahů, které nejsou vedeny přímo slovy, ale emocionálními signály. Zvířata v nich hrají roli prostředníků.
„Naše zjištění naznačují, že schopnost zvířat fungovat jako prostředník mezilidské komunikace se přenáší i do digitálního prostoru,“ píší autoři studie. Zvířata už nejsou jen objektem lásky a péče v reálném světě. V online prostoru se stávají emočními mosty, které spojují lidi napříč sítěmi, časem i vzdáleností.
To, co začíná jako soukromé sdílení mezi přáteli, může být zachyceno většími účty a přetvořeno do masově sdíleného obsahu. Emoce se tak šíří dál a vytvářejí nové vztahy, třeba i mezi influencery a jejich sledujícími. V tomto smyslu mají roztomilá zvířata mimořádnou moc: dokážou vyvolat okamžitý emoční efekt, aktivovat vzpomínku, navázat kontakt.
Studie zároveň naznačuje, že tento mechanismus se netýká pouze zvířat. Podobnou roli hrají i jiné typy „afektivního“ obsahu. Například fotografie jídla, zábavná videa dětí nebo momentky z každodenního života.
„To, co je spojuje, je schopnost přenášet emoci a být prostředníkem v digitální interakci. Naše práce také poukazuje na hluboké pouto mezi lidmi a zvířaty jako společníky a zdůrazňuje složité propletence, které vytvářejí - nejen mezi sebou jako organické bytosti, ale také s technologií jako katalyzátorem, který rozšiřuje jejich sociální možnosti napříč obvody a sítěmi,“ míní vědci.
