Sankce, které měly omezit ruský vliv a potrestat oligarchy napojené na režim, zatím nepřinesly očekávaný efekt. Mnozí z nejbohatších Rusů si výrazně přilepšili – a to i přesto, že jsou uvedeni na mezinárodních sankčních seznamech.

Na špičce žebříčku stojí Vladimir Potanin, generální ředitel těžebního kolosu Norilsk Nickel, největšího světového producenta niklu a palladia.

Jeho majetek aktuálně přesahuje 30,6 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba 653 miliardám korun. Sankce jeho podnikání příliš nezasáhly. Stejně jako v případě dalších magnátů.

Podle Bloomberg Billionaires Index si nejvíce polepšili:

• Pavel Durov (+3,27 miliardy dolarů / asi 69,7 miliard korun) – zakladatel a šéf komunikační platformy Telegram, kterou využívají stovky milionů lidí po celém světě.

• Ališer Usmanov (+3,23 miliardy dolarů / asi 68,9 miliard korun) – miliardář spojený s těžebním, metalurgickým a mediálním průmyslem, mimo jiné vlastnil podíl v ocelárenském gigantu Metalloinvest a investoval do technologických firem.

• Viktor Vekselberg (+3,12 miliardy dolarů / asi 66,5 miliard korun) – vydělal především v energetice, dlouhodobě působí v ropném a hliníkovém byznysu.

• Sulejman Kerimov (+2,75 miliardy dolarů / asi 58,7 miliard korun) – zbohatl zejména ve finančním sektoru a díky investicím do zlatých dolů (např. Polyus Gold).

• Alexej Mordašov (+1,89 miliardy dolarů / asi 40,3 miliard korun) – majoritní vlastník ocelářské firmy Severstal, která vyváží do mnoha zemí včetně Číny.

• Roman Abramovič (+939 miliardy dolarů / asi 20 miliard korun) – známý zejména jako bývalý vlastník fotbalového klubu Chelsea, jeho hlavní byznys však tvoří ropa, hliník a investice.

Značnou část bohatství i nadále drží oligarchové napojení na ruský ropný a plynárenský průmysl – například Leonid Michelson (spoluvlastník plynárenské firmy Novatek), Vagit Alekperov (bývalý šéf Lukoilu) nebo Gennadij Timčenko, jehož investice sahají do ropy, zemního plynu, železnic i chemického průmyslu.

Tyto sektory zůstávají navzdory západním sankcím velmi výnosné, a to hlavně díky vysoké poptávce z Asie, zejména z Číny a Indie. Naopak hornický průmysl v Rusku upadá, protože si uhlí mohou státy neuplatňující sankce pořídit jinde levněji.

Vojenská výrobaVojenská výroba

Rusko zbrojí jako šílené, může s ním NATO držet krok?

Podle magazínu Newsweek Rusko od začátku války na Ukrajině vydělalo na vývozu fosilních paliv více než 847 miliard eur (asi 20,85 bilionu korun).

Jak to, že sankce nefungují? Podle Kyla Haynese z americké Purdue University není překvapivé, že ekonomické postihy často nefungují podle očekávání. Důvodem je, že celý svět nepřistupuje k Rusku stejně jako Evropská unie.

„Sankcionované státy běžně používají prostředníky, nastrčené firmy, pašování. Sankce se také dají obejít, pokud chybí mezinárodní důslednost,“ řekl Newsweeku.

Ruským miliardářům se tak daří i nadále vést luxusní život. Jak už Hrot24 napsal dříve, žijí v přepychových rezidencích v Dubaji, koupou se v křišťálových vanách, pijí šampaňské za statisíce a stýkají se s celebritami, jako by se jich válka ani netýkala.

Východní spojenectvíVýchodní spojenectví

Čína skrytě podporuje Rusko. Porážka Moskvy je pro ni nepřijatelná

Jednou z mála hrozeb, která by mohla ruským oligarchům skutečně „zmrazit úsměv“, jsou tvrdá obchodní opatření ze strany USA.

Donald Trump zvažuje zavedení vysokých cel. Varoval, že pokud Putin neukončí válku na Ukrajině, uvalí cla nejen na Rusko, ale i na jeho klíčové partnery, tedy Čínu a Indii. Díky těmto státům totiž může ruský vládce přímé sankce ze strany USA na Rusko v podstatě ignorovat.

Avšak pokud by se tyto velké ekonomiky skutečně zalekly a přestaly nakupovat ruskou ropu, plyn nebo kovy, dopady na ekonomiku Putinovy země – a zejména na majetek tamních oligarchů – by mohly být tvrdé. Zatím se to ale neděje. Konkrétně přístup Číny v poslední době však dává najevo, že USA ustupovat nehodlá.

Válka na UkrajiněVálka na Ukrajině

Rusku už docházejí dokonce i zbraně z muzea. Putin teď spoléhá na šrot ze Severní Koreje